Židům v regionu ano
Obama přijíždí do minového pole ve Svaté zemi

Americký prezident Barack Obama přiletí ve středu v poledne do Izraele. Bude to za jeho působení v Bílém domě jeho první oficiální návštěva tohoto největšího blízkovýchodního partnera Spojených států. V Izraeli se o návštěvě hovoří jako o pokusu napravit vztahy a zdůraznit oprávněnost přítomnosti Židů v regionu, což Obama po svém prvním zvolení při projevu v Káhiře v roce 2009 opomenul. V Izraeli se o návštěvě hovoří jako o pokusu napravit vztahy a zdůraznit oprávněnost přítomnosti Židů v regionu, což Obama po svém prvním zvolení při projevu v Káhiře v roce 2009 opomenul.

Hlavním bodem třídenní cesty má být čtvrteční projev v jeruzalémském mezinárodním kongresovém centru. Američané dali přednost centru před projevem v parlamentu, podobně jako omezili i další oficiality ve prospěch poznání Izraele a jeho historie.

Ještě po oficiálním přijetí na letišti a pak v rezidenci prezidenta Šimona Perese odjede Obama na Herzlův hřbitov. Pokloní se u hrobu Theodora Herzla, což je v Izraeli interpretováno jako gesto určené těm, kdo zpochybňují právo Izraele na existenci a tvrdí, že Izrael by nevznikl nebýt holocaustu.

Herzl je zakladatelem sionismu a propagoval stát Židů už 50 let před vyhlazením Židů za nacismu.

Na hřbitově pak Obama položí věnec i na hrob bývalého premiéra Jicchaka Rabina, který vyjednal první mírové dohody s Palestinci. Roku 1995 ho zavraždil pravicový židovský extremista.

Dnes odpoledne bude prezident jednat v rezidenci premiéra Benjamina Netanjahua o Íránu a Sýrii. Po tomto setkání se má konat společná tisková konference.

Ve čtvrtek ráno Obama odjede do Ramalláhu na západním břehu Jordánu. Setká se tam s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a navštíví také baziliku Narození Páně v Betlémě. Odpoledne Obamu čeká spolu s Netanjahuem prohlídka modelu Jeruzaléma z období 2. židovského chrámu. Netanjahu mu chce také ukázat svitky nalezené v jeskyních u Mrtvého moře.

Některé z těchto textů pocházejí ze 3. století před naším letopočtem. Obsahují první kopie hebrejské bible, kalendáře, chvalozpěvy a žalmy a jsou považovány za symbol pradávného spojení Židů s územím dnešního Izraele.

Odpoledne bude následovat projev v kongresovém centru, na nějž se mají dostavit hlavně studenti. Organizátoři cesty tvrdí, že Obamovi jde o to, aby se setkal s obyčejnými Izraelci, nejen s jejich politickými představiteli. Proto dostalo centrum přednost před parlamentem.

Debaty v izraelském parlamentu jsou často bouřlivé a dle komentátorů panovaly při sestavování programu obavy z toho, že budou kritici americké politiky Obamovi skákat do řeči.

Netanjahu se dal slyšet, že chce Obamovi ukázat Izrael coby inkubátor moderních technologií, nikoliv jako politické minové pole.

Večerní program ve čtvrtek zahrnuje gala večeři pořádanou prezidentem Peresem. Obama na ni prý osobně pozval izraelskou královnu krásy Jitjiš Ajnavovou, když se dověděl, že tato dvaadvacetiletá kráska, označovaná za mladší protějšek Michelle Obamové, získala titul v Izraeli vůbec poprvé coby příslušnice tamní etiopské menšiny.

V pátek Izraelci Obamovi ukážou technologii raketové obrany, kterou budují s americkou finanční pomocí. Po poledni Obama z Izraele odletí na další část své cesty, do Jordánska.

Pravicově zaměření izraelští komentátoři poukazují na to, že Obamova návštěva mezi Izraelci velké nadšení nevyvolává. Převažuje mezi nimi přesvědčení, že Obama stojí v izraelsko-palestinském konfliktu na straně Palestinců a že se na rozdíl od svých předchůdců netají kritikou izraelské politiky.

Kromě toho, že taková návštěva vždy znamená dopravní komplikace pro obyčejné občany, komentuje se také fakt, že Obama s sebou zřejmě nepřiváží svou elegantní choť a že se veřejnost už soustřeďuje spíš na přípravy židovských Velikonoc, které začínají příští týden.

Obama byl v Izraeli v roce 2008 v době kampaně před prvním zvolením. Ve funkci prezidenta byl nejblíže v Káhiře, kde v roce 2009 přednesl projev o začátku nových vztahů s muslimským světem. Sdělil v něm tehdy jasně, že USA nebudou nikdy považovat za legální osady, jež Izrael staví na území zabraném za arabsko-izraelské války v roce 1967, tedy i na dnešním západním břehu Jordánu. Netanjahuova vláda však v osadách dál staví, i když tyto vesnice stojí na území, kde má v budoucnu vzniknout palestinský stát.