V Perském zálivu v neděli začalo cvičení námořnictva 12 států, mezi nimi USA a Británie. Hlavním cílem je nácvik rychlého odstranění námořních min, které by Írán zřejmě použil v případě vojenského konfliktu v Zálivu a mohl by jimi zablokovat hlavní trasu ropného vývozu z této oblasti. Jde o dosud největší vojenské manévry koalice v regionu.
Cvičení se koná v době neustále se zvyšujícího napětí kolem íránského jaderného programu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu k němu nejnověji v neděli prohlásil, že Íránci jsou schopni mít v polovině příštího roku 90 procent obohaceného uranu potřebného k výrobě atomové bomby.
"Tyto manévry se týkají min a jejich odstranění za mezinárodní pomoci. Jsou zde zastoupeni nejlepší z těch, kdo se zabývají zprůchodňováním námořních tras," sdělil americký viceadmirál John Miller.
Netanjahu v neděli znovu požádal USA, aby stanovily jasnou mez pro íránský jaderný program. USA však na rozdíl od Izraele s vojenskou akcí nespěchají a tvrdí, že Írán je účinně brzděn četnými sankcemi, jeho hospodářství i měna se prý propadají a silně jsou omezeny také jeho příjmy z ropy.
Přesto však americká armáda v létě předčasně vyslala zpět na Blízký východ mateřskou loď Stennis, takže USA nyní mají v blízkosti Íránu tři taková plavidla - dvě v Perském zálivu a jedno poblíž Sýrie.
Americká armáda trvá na tom, že současné manévry v Perském zálivu nemají s politickým napětím kolem Íránu nebo dokonce s hrozícím izraelským útokem na Írán nic společného.
Íránci pohrozili, že v případě izraelského útoku na svá jaderná zařízení odpovědí zničujícím útokem na Izrael a blokádou ropné námořní cesty.
Perským zálivem proudí na trhy asi 35 procent světové ropy.
Ochromení tohoto exportu by se podle analytiků zcela určitě podepsalo na ekonomikách Británie, Francie, USA i Japonska, protože tyto ekonomicky silné země dovážejí ropu z této oblasti.