V čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko stojí prázdné nové město. Jmenuje se Ordos a ekonomové ho s oblibou používají jako příklad toho, že obrovský stavební boom v zemi, který poháněl závratný čínský hospodářský růst, skončil. Schyluje se k tomu, že nyní realitní bublina praskne? táže se zpravodajský server BBC.
Mohutná socha slavného válečníka Čingischána vévodí Čingischánovu náměstí v Ordosu. Rozlehlé náměstí ponořené do zimní mlhy lemují vysokánské impozantní budovy. Dva gigantičtí stepní hřebci se vzpínají na zadních a svou velikostí zastiňují i samého Čingischána. Jen jedno zde chybí - lidé.
Ordosu se ne náhodou přezdívá "největší město duchů v Číně". Většina nově vystavěných budov je prázdná nebo nedokončená. Obytné domy jsou plné neprodaných bytů. Pokud chcete v Číně najít místo, kde už stavební bublina praskla, pak si zajeďte do Ordosu.
Příběh města Ordos se začal psát před dvaceti lety, s nástupem mongolské "uhelné horečky". Soukromé důlní firmy se hrnuly do stepí Vnitřního Mongolska, hyzdily krajinu obřími jámami a tunelovaly pod zemí.
Místní rolníci prodávali půdu horníkům a ze dne na den bohatli. Pracovní místa rostla jako houby po dešti. Nekonečné kolony nákladních vozů s uhlím drtily silnice. A staré město Ordos s přílivem kapitálu jen vzkvétalo.
Místní úřady proto přišly s velikášskými plány a předložily návrh zcela nového města pro statisíce obyvatel, které mělo vyrůst kolem Čingischánova náměstí. Deset let poté nové město stojí - a zůstává opuštěné.
Jde však jen o jeden z příkladů nového čínského fenoménu, jenž je patrný (ač ne v takovém měřítku) i v řadě dalších obcí. Řeší, co udělat s neprodanými byty, obchody čekajícími na pronájem a prázdnými kancelářskými prostorami.
Pro nezasvěceného pozorovatele to vypadá, že čínský stavební boom skončil. Západní finanční experti, kteří se obávají prasknutí čínské realitní bubliny, upozorňují, že čínská ekonomika je víc závislá na stavebnictví, než bylo hospodářství Spojených států před nástupem hypoteční krize v USA v roce 2007.
Optimističtější hlasy naopak připomínají, že Číňané mohou kupovat či prodávat domy teprve 25 let. Poptávka potlačovaná po předcházející desetiletí tak stále ještě nebyla uspokojena, navíc pokračující urbanizace přivádí další miliony lidí z vesnic do měst za prací.
Čínští hospodářští analytikové si možná i proto dělají menší starosti než ti západní. Nadále věří, že technokraté v Pekingu, kteří vedli Čínu v uplynulých třiceti letech působivého ekonomického růstu, budou brzy schopni nastolit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu s byty.
Stejně uvolněný postoj zaujímal i manželský pár v jednom z prostorných bytů v Ordosu uprostřed staveniště. Rozhodli se ho koupit jako investici, přestože termín jeho předání se stále prodlužuje.
