Potíže neziskovek
Okupační byrokracie prodražuje rozvojovou pomoc Palestině
08.06.2011 08:00
Zahraniční pomoc palestinským územím naráží na zbytečnou byrokracii, stěžují si neziskové organizace. Jejich práci to brzdí a roční náklady kvůli omezením narostou o tři miliony eur.
Hlavním problémem je omezení pohybu, píše se ve zprávě Asociace mezinárodních rozvojových agentur (AIDA).
Zpráva monitoruje působení více jak padesátky evropských a amerických agentur působících v Pásmu Gazy i v Předjordání. Třetina z nich musela přijmout na plný úvazek zvláštního pracovníka, který neřeší nic než vyřizování cestovních povolení a víz od izraelských úřadů.
Prakticky všechny neziskovky uvedly, že se často potýkají s průtahy, či dokonce zamítnutími, když žádají povolení vstoupit do Gazy či do Jeruzaléma pro předjordánský personál. Často takové povolení přijde, až když už dávno není potřeba. Proti zamítnutím bývá těžké se odvolat, ne vždy jsou zdůvodněna.
Nepřekvapí, že větší potíže má palestinský/arabský personál, a tak organizace mnohdy musí najímat cizince, kteří jsou dražší, a přitom často méně vhodní. Ale ani jim se byrokracie nevyhýbá.
Tři miliony oknem
"Nikde jinde neexistují takové bariéry, museli jsme otevřít další kancelář v Gaze, dvě hodiny od Jeruzaléma,“ řekla agentuře EFE Cristina Muñozová ze španělské neziskovky Solidaridad Internacional. Kvůli překonávání omezení si raději každá třetí organizace otevřela další pracoviště jen pár desítek kilometrů od hlavního působiště.
Jiným se alespoň částečně daří řešit omezení videokonferencemi, potřebné vybavení však také není zadarmo. Čas promarněný čekáním na povolení či ve frontách na kontrolních stanovištích, extra zaměstnance, náklady na videohovory i další úsilí, jak překonávat překážky, vyčíslují neziskovky na 3,2 milionu eur (cca 75 milionů Kč) ročně.
A nejde pouze o omezení pohybu osob, ale také o techniku či další materiál. Hnutí pro mír, odzbrojení a svobodu rok vyřizovalo povolení pro rentgenové diagnostické zařízení, které dorazilo z Německa - a dlouhou dobu muselo čekat v přístavu Ašdod.
"Pořád jsme neznali důvody, navíc po letech skladování přístroji vypršela záruka a lehce se i poničil. Dárci naštěstí byli trpěliví, ale mohli nás popohánět za nedodržení smlouvy,“ citovala EFE Iria Folgueirová, reprezentantka hnutí v Palestině. Překážky nespočívají pouze v penězích, zhoršují také kvalitu programů a jejich dlouhodobý efekt u těch nejpotřebnějších.
AIDA si nicméně nestěžuje pouze na izraelskou stranu, "překážky efektivní humanitární pomoci“ klade i Hamas v Pásmu Gazy, respektive palestinská samospráva na Západním břehu.
Asociace AIDA sdružuje 84 rozvojových a humanitárních nevládních neziskových organizací, jež zaměstnávají na dva tisíce Palestinců a 320 cizinců. Dvě třetiny z nich pracují s rozpočtem vyšším než milion dolarů (16,5 milionu korun). Většina z nich spadá pod izraelské ministerstvo sociálních věcí, další pod ministerstvo vnitra. Některé jsou rovněž registrovány u palestinské samosprávy.
Izraelský koordinátor vládních aktivit v okupovaných územích sdělil listu Haarec, že zprávu ještě nedostal. Vládní zdroje však naznačují, že se zprávou budou trable: mnohé členské organizace AIDA ministerstvo sociálních věcí neuznává, jednotlivé stížnosti zase nejsou dostatečně konkrétní. Agentuře EFE zase mluvčí ministerstva zahraničí Yigal Palmor odpověděl, že "omezení tam existují pouze kvůli prevenci teroristických útoků" a že "zachraňování lidských životů je mnohem cennější než částka zmiňovaná neziskovkami".
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.