Parlament
Pákistán čekají volby, podle všeho to bude souboj dvou stran
24.07.2018 10:56
Středečních parlamentních voleb v Pákistánu, který je druhou nejlidnatější muslimskou zemí na světě, se může zúčastnit až 106 milionů voličů, což je o málo více než polovina všech obyvatel. Bude to teprve druhé demokratické předání moci v zemi, kde od získání nezávislosti v roce 1947 vládla více než polovinu času armáda.
K získání většiny v Národním shromáždění strany potřebují získat 137 z 272 volených míst. Dalších 70 křesel, která jsou určena pro ženy a příslušníky menšin, se rozdělí poměrně podle získaných procent hlasů jednotlivých stran.
Kromě sporné role armády ovlivňovaly předvolební atmosféru v zemi i zásahy do svobody médií, násilí proti civilnímu obyvatelstvu a zastrašování některých kandidátů. Volby se přitom konají v době, kdy je pákistánská ekonomika v krizi. Dvacetiprocentní propad kurzu rupie zhoršil inflaci a pokles devizových rezerv si patrně vynutí už druhou finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) od roku 2013.
Média vykreslují volby jako souboj stran dvou mužů: vládnoucí Pákistánské muslimské ligy (PML-N) expremiéra Naváze Šarífa, kterému hrozí desetiletý trest za korupci, a Hnutí za spravedlnost (PTI) slavného kriketového hráče Imrana Chána. Jejich šance se považují za vyrovnané, podle některých zdrojů by mohl zvítězit Chán.
Třetí nezanedbatelnou politickou sílu představuje Pákistánská lidová strana (PPP), kterou vede 29letý Bilavál Bhutto Zardárí, syn zavražděné pákistánské expremiérky Bénazír Bhuttové a někdejšího prezidenta Ásifa Alího Zardárího. Jeho strana podle CNN většinu hlasů patrně nezíská, ale mohla by hrát klíčovou roli při sestavování vládní koalice. Mladého politika sice spolupráce s PML-N ani PTI neláká, ale je možné, že se o ni zasadí jeho pragmaticky uvažující otec.
Nyní 65letý Imran Chán se vzděláním z Oxfordu byl členem pákistánského národního kriketového týmu, který v roce 1992 vyhrál mistrovství světa. Pět let nato svou slávu zúročil vstupem do politiky. Populistický slib očistit Pákistán od korupce mu podle týdeníku The Economist zajistil popularitu mezi mladými a ve střední vrstvě.
Podle některých novinářů ale hvězdný hráč nejpopulárnějšího pákistánského sportu oslovuje pouze vzdělané Pákistánce; obyčejné obyvatele více zajímá stav ekonomiky, zaměstnanosti a poskytování veřejných služeb - tedy oblasti, v nichž se osvědčila vládnoucí PML-N. Tvrzení, že šéfa PTI podporuje armáda, Chán i vojsko odmítají.
PML-N v současnosti vede Šabház Šaríf, bratr Naváze Šarífa. Osmašedesátiletý Naváz Šaríf, významná osobnost z bohaté průmyslové rodiny z Láhauru, stál v čele vlády dvakrát v 90. letech a naposledy od roku 2013; vždy byl odvolán či sesazen. Loni ho nejvyšší soud shledal nezpůsobilým vykonávat funkci premiéra kvůli obvinění z korupce, které souviselo se skandálem kolem takzvaných Panamských dokumentů. Podle Šarífa za procesem s ním stojí armáda. Byl odsouzen v nepřítomnosti k deseti letům vězení a hned po návratu z Londýna, kde podstupuje léčbu jeho žena, byl zatčen i s dcerou Marjam, která si má odpykat sedmiletý trest vězení.
V den jeho návratu, což bylo 13. července, zemřelo při sebevražedném pumovém útoku na předvolební shromáždění ve městě Mastung v provincii Balúčistán 149 lidí. K útoku se sice přihlásila teroristická organizace Islámský stát, ale neposkytla žádné důkazy svého tvrzení. Chán na twitteru útok spojil s Šarífovým návratem.
Dalším kritizovaným aspektem voleb je vedle násilí proti civilnímu obyvatelstvu skutečnost, že pákistánské volební úřady poskytly rozsáhlé soudní pravomoci armádě. Na volby bude po celé zemi dohlížet asi 371 tisíc vojáků, což je třikrát více než v roce 2013. Vojáci mohou soudit na místě a pokud někoho shledají vinným z korupčního jednání, mohou jej uvěznit až na šest měsíců.
Třetina kandidátů Chánovy PTI do strany přišla nedávno, většinou z jiných politických uskupení. Několik politiků z PML-N v uplynulých týdnech veřejně promluvilo o tom, že na ně tlačila pákistánská rozvědka ISI, kterou armáda ovládá, aby přešli do PTI. I když Chán napojení na armádu odmítá, myslí si, že je to "jediná instituce", která v Pákistánu funguje, a o jejím nynějším náčelníkovi generálního štábu řekl, že jde "zřejmě o nejvíce prodemokratického muže, jakého jsme dosud viděli".
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.