Komise OSN dnes začíná vyšetřovat smrt bývalé pákistánské premiérky Bénazír Bhuttové. Pod vedením chilského velvyslance při OSN Heralda Muňoze má objasnit fakta a okolnosti atentátu, při němž Bhuttová v prosinci 2007 zemřela. Za šest měsíců má komise přeložit výsledek svého šetření generálnímu tajemníkovi OSN.
Na Bhuttovou byl spáchán atentát na jednom z předvolebních shromáždění v pákistánském městě Rávalpindí.
V tříčlenném vyšetřovacím týmu bude kromě Muňoze bývalý indonéský generální prokurátor Marzuki Darusman a Ir Peter Fitzgerald, který byl zapojen do první fáze vyšetřování atentátu na bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího.
Šetření OSN by mohlo potvrdit to, k čemu došel britský Scotland Yard. Podle něj byl atentátníkem v Rávalpindí sebevrah, který zabil dalších 16 lidí. Bhuttovou údajně usmrtila tlaková vlna z exploze, která Bhuttové způsobila vážné zranění hlavy.
Pákistánský ministr vnitra Rahmán Málik řekl, že Islámábád považuje ověření komisí OSN za nezbytné k tomu, aby se objasnilo, kdo byl za atentátem. "Domníváme se, že šlo o velké mezinárodní spiknutí. Chceme vědět, kdo za ním byl, kdo ho připravil a financoval. Myslíme si, že to byl počáteční pokus o balkanizaci Pákistánu," řekl.
Bhuttová se roku 2007 vrátila z osmiletého exilu a hned po návratu unikla dvěma pokusům o zabití. Její Pákistánská lidová strana (PPP) pak volby vyhrála a je ve vládě, vdovec po Bhuttové Ásif Alí Zardárí se stal prezidentem.
Jeho předchůdce Parvíz Mušaraf, jehož příznivcům Bhuttová připsala první pokusy o zabití, z atentátu v Rávalpindí obvinil radikály napojené na Al-Káidu. Odmítl požádat o vyšetřování OSN, místo toho přizval Scotland Yard. Pákistánské vyšetřování došlo k závěru, že před odpálením výbušnin útočník na Bhuttovou střílel, ale tím jí smrt nezpůsobil.
PPP odmítá tuto verzi a trvá na tom, že Bhuttové nebyla zajištěna patřičná bezpečnost. Chce, aby komise OSN označila vrahy i jejich motivy.
Bhuttová byla dcerou někdejšího prezidenta a pak také premiéra Zulfikara Alího Bhutta, sama byla dvakrát předsedkyní vlády a pro exil se dobrovolně rozhodla, když se Mušaraf roku 1999 ujal moci.
Foto: Profimedia
