Palestina chce zažalovat Izraelce hned po přistoupení k ICC

Palestina se ve středu formálně začlení mezi země spadající pod jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC). Její ministr zahraničí Rijád Málikí se 1. dubna vydá do Haagu oslavit přijetí do této instituce a Palestinci chtějí ještě téhož dne podat první stížnosti na spáchání údajných válečných zločinů izraelskými představiteli. Palestinský vůdce Mahmúd Abbás řekl, že pro přistoupení k ICC se rozhodl proto, že se mu nepodařilo diplomatickými prostředky zabránit pokračující izraelské kolonizaci Západního břehu Jordánu.

Přiznal tím, že členství v ICC je součástí nové palestinské taktiky vůči Izraeli, protože mírové rozhovory byly neúspěšné, nevedly k omezení židovské výstavby na Západním břehu a nezvýšily naději na palestinský stát. Poslední kolo mírových rozhovorů skončilo loni bez dohody. Palestinci se rozhodli, že svou státnost budou prosazovat jednostranně ve světových institucích.

Povedlo se jim to už v roce 2012, když jim Valné shromáždění OSN odhlasovalo povýšení z pozorovatelské entity na nečlenský stát. Loni v prosinci se pokoušeli prosadit v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o vytvoření nezávislého státu, ale bez úspěchu. Nemohli v něj doufat a ani nedoufali, jelikož USA coby hlavní spojenec Izraele mají v radě právo veta.

Byli proto připraveni na alternativu a hned v lednu požádali o začlenění Palestiny do jurisdikce ICC. Prokurátorka soudu Fatou Bensoudaová prohlásila, že Palestina je pro ni nyní dostatečným státem na to, aby mohla podat stížnosti na Izraelce za páchání údajných válečných zločinů.

Izrael reagoval na jednostranné počínání samosprávy rychle a od ledna zadržuje daně a cla vybrané pro Palestince na hranicích. Měsíčně jde o 127 milionů dolarů (3,2 miliardy korun), takže do těchto dní Izrael zadržel samosprávě půl miliardy dolarů z jejích legitimních příjmů. Část z toho použil na uhrazení palestinských nezaplacených účtů za elektřinu, zdravotní péči a další služby. Samospráva přišla o dvě třetiny příjmů a snížila platy svých úředníků na 40 procent. Pokud peníze do června nedostane, hrozí jí finanční kolaps.

Po březnových izraelských volbách vítěz a dosavadní premiér Benjamin Netanjahu rozhodl, že peníze budou vráceny. Abbás se dal slyšet, že odblokování samo o sobě nic neznamená, protože Izrael ho sváže s nesčetnými podmínkami a může opatření obnovit. 

ICC je první stálý trestní soud s celosvětovou působností, který stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Nespadá pod OSN, návrhy na zahájení řízení může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. Nejvyšším trestem je doživotní odnětí svobody. 

Abbás soud žádá, aby vyšetřil údajné zločiny Izraele spáchané na okupovaném palestinském území počínaje 13. červnem 2014. Jde o den, který následoval po únosu tří židovských mladíků na Západním břehu Jordánu. K akci se přihlásil Hamas, který trojici také zabil. Židovští extremisté pak 2. července zabili šestnáctiletého Palestince. Začalo násilí, které vyvrcholilo padesátidenním ozbrojeným konfliktem v Pásmu Gazy. Na palestinské straně bylo kolem 2200 obětí, na izraelské 73.

ICC zahájil v lednu vlastní předběžné šetření, na jehož základě posoudí, zda se popsané případy mohou stát předmětem jeho řízení. Prověřuje několik podmínek. První je to, zda dané území spadá pod jeho jurisdikci, o čemž Bensoudaová nepochybuje. Dalším bodem je vstřícnost strany, jíž se činy týkají. ICC řízení nezahájí, prokáže-li tato strana, že události sama aktivně vyšetřuje. Izrael si je toho vědom a zahájil vlastní šetření nejkřiklavějších případů útoků na civilisty za konfliktu v Gaze. Toto pravidlo vstřícnosti se může uplatnit při vyšetřování války v Gaze, avšak nebude použitelné u stížností na přesídlování osadníků. Budování osad na Západním břehu je součástí vládní politiky Izraele, takže v tomto případě žádné "vlastní šetření" zahájeno nebude.

Za třetí ICC předběžně posuzuje závažnost činů, jichž se dotyční podle žalující strany dopustili. Komorské ostrovy se pokusily Izrael dostat před ICC už za zásah proti flotile, která vezla humanitární potřeby do Gazy. Izraelci při zásahu proti ní roku 2010 zabili deset lidí. ICC tehdy dospěl k závěru, že závažnost činů není dostatečná na otevření řízení.

Jestliže prokurátorka uzná, že existují rozumné podklady o spáchání zločinů, začne vlastní procedura ICC. Týkat se může nejen vojenských akcí Izraele v Gaze a záborů na Západním břehu, ale i Palestinců odpovědných za raketové útoky na izraelské civilisty. Izraelští občané mohou být souzeni jedině tehdy, budou-li k soudu vydáni, což je krajně nepravděpodobné.

Hodně se hovoří o tom, zda nová taktika Palestincům přinese stát v době, kdy Izrael nejeví ochotu vrátit se k mírovým rozhovorům. Netanjahu navrhuje dohodnout jen ekonomický mír, podmínky, které by Západnímu břehu Jordánu zaručily prosperitu. Mnozí z kritiků kauzy s ICC nešetří sžíravostí. Dosluhující ministr zahraničí Avigdor Lieberman řekl, že "tentýž soud, který nepocítil nutnost intervenovat v Sýrii s 200 tisíci válečnými oběťmi, v Libyi a jinde, považuje za nezbytné prověřit činnost nejmorálnější armády světa".