Palestinští poslanci vyslovili v sobotu v Gaze důvěru nové vládě národní jednoty. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás v úvodním projevu odmítl "jakoukoli formu násilí" a vyzval k vyjednávání s Izraelem. Ten spolupráci s novou vládou vyloučil. Jako první prolomilo mezinárodní bojkot Palestiny Norsko.
Ve vládě budou zastoupeny radikální Hamas a umírněný Fatah. Abbás doufá, že svět novou koalici uzná a zruší finanční sankce, které zavedl vůči minulé, jednobarevné vládě Hamasu.
Vláda bude mít 25 členů: 12 z nich patří k Hamasu, šest k Fatahu, zbytek jsou nezávislí nebo členové jiných stran. Osm ministrů Hamasu si funkci udrželo z minulé vlády.
Vzhledem k cestovním omezením, která izraelské úřady vůči Palestincům uplatňují, se zasedání parlamentu i přísaha vlády odehrály souběžně v Gaze a Ramalláhu a byly propojeny videopřenosem: z 87 poslanců, kteří se dohromady tohoto zasedání zúčastnili, získal kabinet podporu 83 členů parlamentu. Tři poslanci hlasovali proti. Palestinský zákonodárný sbor má celkem 132 členů, ale 41 z nich - mimo jiné 37 představitelů Hamasu - je vězněno v Izraeli.
Představitel radikálního hnutí Hamas Ismáíl Haníja, jenž zůstává ve funkci premiéra, při představování vládního programu prohlásil, že koalice bude prosazovat ustavení palestinského státu v hranicích z roku 1967, kdy část palestinských území zabral Izrael.
Prezident Abbás reprezentující umírněné hnutí Fatah v úvodním projevu před poslanci odmítl "jakoukoli formu násilí" a vyzval k vyjednávání s Izraelem. Haníja ovšem poslance ujistil, že jeho hnutí si vyhrazuje právo na "všechny formy" odporu.
Izrael: Nehodláme spolupracovat s touto vládou
Na jeho slova reagovala v Izraeli vládní mluvčí prohlášením, vylučujícím spolupráci židovského státu s novým palestinským kabinetem. "Nechystáme se spolupracovat s touto (palestinskou) vládou," prohlásila mluvčí izraelského premiéra Ehuda Olmerta Miri Eisinová. "Tato vláda neuznává naši existenci, neuznává (dřívější) dohody a především se nijak nezřekla teroru," komentovala mluvčí Haníjova slova.
Vstřícnější reakce se nové palestinské vládě dostalo z Evropy. Evropská unie její vznik uvítala, avšak zároveň zdůraznila, že případné zrušení finančního bojkotu Palestině bude záviset na skutcích koaličního kabinetu. Pomoc EU Palestině tak zatím bude omezena na přímé finanční toky do sociálních projektů.
Německé předsednictví EU dalo najevo připravenost unie ke spolupráci s palestinskou vládou, pokud bude založena na platformě odrážející principy takzvané "čtyřky", tedy dříve dohodnutá řešení, jež podporují USA, OSN, Evropská unie a Rusko. "Čtyřka" mimo jiné požaduje, aby se Hamas vzdal násilí a uznal Izrael.
Norsko, které dříve patřilo mezi nejdůležitější dárce Palestiny, krátce po hlasování o novém kabinetu oznámilo, že palestinskou vládní koalici uznává a bude s ní jednat.
Norský ministr zahraničí Jonas Gahr Stoere vyjádřil přesvědčení, že palestinská vláda podniká významné kroky ke splnění požadavků mezinárodního společenství. "Norsko tedy na tomto základě obnoví politické a hospodářské vztahy s palestinskou vládou," oznámil Stoere.
Spojené státy naopak vyjádřily znepokojení nad prohlášením Haníji o právu palestinské vlády na odpor. "Odkaz vlády národní jednoty na právo na odpor je znepokojivý a popírá principy čtyřky o zřeknutí se násilí," prohlásila mluvčí amerického ministerstva zahraničí Nancy Becková.
Pružnost ve vztahu k palestinskému kabinetu naznačila OSN. "Toto je výrazný krok správným směrem," prohlásil blízkovýchodní zmocněnec OSN Álvaro de Soto, jenž dnešní schůzi parlamentu přihlížel. "Budeme se zájmem sledovat, jak bude tento (vládní) program naplňován," řekl de Soto.
Stojíme před finanční krizí, říká ministr Fajad
Nová palestinská vláda nebude moci pracovat dlouho, jestliže mezinárodní společenství neukončí finanční sankce vůči Palestincům. Prohlásil to mezinárodně uznávaný ekonom Salám Fajad, který bude v novém kabinetu zastávat funkci ministra financí.
Mezinárodní společenství bojkotuje palestinské instituce od loňska, kdy se vlády ujal Hamas, který neuznává Izrael.
Fajad řekl, že se chce sejít se zahraničními politiky a vysvětlit jim finanční situaci Palestinců: "Stojíme před vážnou a ochromující finanční krizí. Bez zahraniční pomoci nebudeme schopni udržet své instituce v chodu."
Ačkoli svět přestal poukazovat peníze palestinské vládě, finanční pomoc pro palestinská území se loni ve skutečnosti zvýšila. A to z miliardy dolarů v roce 2005 na 1,3 miliardy loni. Peníze však neprocházely institucemi ovládanými Hamasem, nýbrž úřadem předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse, anebo šly přímo k příjemcům humanitární pomoci.
Foto: ČTK
