Papež František dnes večer odletí na týdenní návštěvu Barmy a Bangladéše. V obou zemích žije jen velmi malá katolická menšina, většina obyvatel Barmy je buddhistického vyznání, Bangladéš je převážně muslimský. Region v současné době přitahuje pozornost především kvůli uprchlické krizi, během níž od konce srpna uprchlo před násilím z barmského Arakanského státu do sousedního Bangladéše 620 tisíc příslušníků muslimského etnika Rohingů. Náplní papežovy cesty tak bude především hlásat usmíření.
Podle analytiků bude nadcházející papežova mise, která potrvá do 2. prosince, zatím největší prověrkou jeho oceňovaných diplomatických schopností. Bojovníci za lidská práva si přejí, aby papež jednal s barmskou vůdkyní a nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij o tom, jak její země zachází s Rohingy.
Nejvyšší katoličtí představitelé země ale již předem vyzvali papeže, aby během svého pobytu v zemi nepoužíval výraz Rohingové, který je zapovězený buddhistickou většinou země, jež Rohingy žijící v Barmě po generace neuznává jako etnikum a považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše bez práva na barmské občanství. "Požádali jsme papeže, aby se vyhýbal užívání termínu Rohingové, protože toto slovo je nepřijatelné pro armádu, pro vládu i pro barmský lid," řekl barmský kardinál Charles Bo počátkem tohoto měsíce.
Papež ale již koncem srpna otevřeně vyjádřil obavy o osud Rohingů v Barmě, když hovořil o "pronásledování našich rohingských bratrů a sester" a modlil se, aby jim "byla udělena plná práva".
Podle místních katolických duchovních by papežovo poukazování na Rohingy mohlo vyvolat odvetu vůči křesťanské menšině ze strany barmské armády, která navzdory demokratickým reformám zahájeným v roce 2015 po půlstoletí vojenské vlády stále do značné míry drží kontrolu nad děním v zemi a která je za tažení proti Rohingům v Arakanském státě zodpovědná.
Barmská armáda uvádí, že operaci proti Rohingům zahájila po útocích rohingských povstalců na bezpečnostní stanoviště v Arakanském státě z 25. srpna a že se žádných krutostí nedopouští. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raád Husajn ale v září zdůraznil, že vojenské operace, provázené podle svědků zabíjením, mučením a znásilňováním civilistů a vypalováním rohingských vesnic, jsou nepřiměřenou reakcí na povstalecké útoky a představují ukázkový příklad etnické čistky.
Podle expertů má papež František největší šanci přinést alespoň nějakou změnu, když bude při svých veřejných projevech i při soukromých schůzkách poukazovat na společné hodnoty křesťanů a buddhistů, jako je soucit a láska k bližním.
Podle statistik Vatikánu z roku 2015 žije v 52milionové Barmě asi 659.000 katolíků a v Bangladéši, který má zhruba 159 milionů obyvatel, jich je asi 375.000. Buddhisté tvoří přibližně 90 procent barmské populace, v Bangladéši je 90 procent populace muslimské.
Papež František by měl podle plánu do Asie odletět z Říma dnes ve 21:40 SEČ, v největším barmském městě Rangúnu bude v pondělí po poledni. Jeho oficiální program začíná v úterý 28. listopadu, kdy se v barmské metropoli Neipyijtu setká se Su Ťij, prezidentem Tchin Ťjoem a dalšími politickými představiteli Barmy. Ve středu bude papež František sloužit v Rangúnu mši pro místní katolickou komunitu a sejde se s buddhistickými vůdci.
Nově byla do papežova programu zařazena také schůzka s mocným šéfem armády generálem Min Aun Hlainem, která je plánována na 30. listopadu v Rangúnu. Týž den papež odcestuje do Bangladéše.
Po přistání v Dháce má papež 30. listopadu na programu schůzku s prezidentem Abdulem Hamidem; 1. prosince bude jednat také s premiérkou Šajch Hasínou Vadžídovou, s bangladéšskými biskupy a zúčastní se mezináboženského mírového setkání. V rámci tohoto setkání vyslechne svědectví skupiny rohingských uprchlíků. Po schůzkách s mladými Bangladéšany a s knězi se František vrátí 2. prosince zpět do Říma.
