Benediktova cesta
Papež mezi muslimy: v Libanonu se chce přimlouvat za křesťany

Papež Benedikt XVI. chce svou třídenní cestu do Libanonu, kterou zahajuje dnes, využít především k tomu, aby poukázal na nutnost zajištění náboženské svobody pro křesťany žijící v muslimských státech. Papež přijíždí v době těžkých bojů v Sýrii, které poznamenávají také atmosféru v Libanonu. Vatikán se netají tím, že půjde o jednu z nejsložitějších papežových cest.

Nejnověji ji komplikují protesty muslimů proti americkému filmu o Mohamedovi. V Libyi při nich v úterý zahynul americký velvyslanec a tři další američtí diplomaté.

Je to třetí Benediktova pouť na Blízký východ, ale první od vypuknutí revolučních událostí v arabském světě. Před šesti lety byl v Turecku a před třemi v Izraeli a Palestině.

Pětaosmdesátiletý papež má v programu sedm projevů a přiváží s sebou také závěry biskupského synodu z roku 2010, který byl věnován situaci milionů křesťanů žijících v 16 blízkovýchodních zemích. Přítomných 185 biskupů se tehdy v závěrečném dokumentu vyslovilo pro náboženskou svobodu a svobodu svědomí pro křesťany žijící v muslimských zemích.

Do Bejrútu má papež dorazit dnes krátce po poledni a po proslovu na letišti se odebere do baziliky svatého Pavla v Haríse, kde by měl podepsat apoštolskou výzvu. V sobotu ho pak čekají setkání s prezidentem, předsedou parlamentu a premiérem, což jsou zástupci libanonských komunit křesťanů, šíitů a sunnitů.

Po obědě s libanonskými patriarchy a biskupy promluví k mládeži před rezidencí Bkirkí, kde sídlí maronitský patriarcha.

V neděli bude Benedikt XVI. sloužit mši v parku na nábřeží v Bejrútu, poobědvá v nunciově rezidenci v Haríse a zúčastní se ekumenického setkání pořádaného syrským katolickým patriarchou. Večer odletí do Říma.

Libanon jako místo pro předání závěrů synodu věnovaného Blízkému východu je vzhledem k počtu libanonského křesťanského obyvatelstva ideální zemí. Tvoří téměř 35 procent z tamních více než čtyř milionů obyvatel. Nejvíce je mezi libanonskými křesťany maronitů.

Zakladatelem jejich učení je syrský poustevník Márún, který žil na přelomu 4. a 5. století.

Při setkání s libanonskými politiky a představiteli kulturního světa se Benedikt XVI. zřejmě nevyhne situaci v Sýrii. Ačkoli Vatikán tvrdí, že bezpečnostně bude pro papeže cesta bez problémů, obavy z násilí přelévajícího se do Libanonu ze Sýrie existují.

Benedikt XVI. opakovaně vyzval k ukončení syrského konfliktu, ale Vatikán zdůrazňuje, že papež nepřijíždí do Libanonu jako politická osobnost, takže od něj nelze očekávat zásadní politické prohlášení v případě Sýrie ani jiných zemí.

Nedávno se papež vyslovil pro dialog a usmíření na Blízkém východě a o své chystané cestě do Libanonu prohlásil, že se bude konat ve znamení míru. "I když se zdá, že najít řešení problémů je obtížné, nemůžeme rezignovat před násilím a vyvoláváním napětí," zdůraznil papež.