Papež Benedikt XVI. navštívil posvátná místa islámu a judaismu na jeruzalémské Chrámové hoře. Jako vůbec první papež tam vstoupil do mešity Skalní dóm, kde ho uvítal její velký muftí. Poté rozjímal u Zdi nářků, která je nejposvátnějším místem judaismu, a následně se setkal se dvěma izraelskými vrchními rabíny.
Okrsek Chrámové hory s mešitami Skalní dóm a Al-Aksá je po saúdskoarabské Mekce a Medíně třetím nejposvátnějším místem islámu. Muslimové věří, že právě z tohoto místa se vznesl na nebesa prorok Mohamed při mystické noční cestě zaznamenané v koránu.
ČTĚTE TAKÉ: Papež v Izraeli: Holocaust nelze popírat ani zlehčovat
Na znamení respektu si papež před vstupem do mešity zul své červené boty, jak to předepisují zvyklosti v muslimských svatostáncích. U vchodu ho přivítal jeruzalémský velký muftí Muhammad Husain, který papeže vyzval, aby se aktivně zasazoval ve snahách o ukončení "izraelské" agrese proti Palestincům. Benedikt XVI. v krátkém proslovu zdůraznil, že na tomto místě se stýkají cesty tří velkých monoteistických náboženství, "což nám připomíná naši pospolitost".
V našem světě plném rozporů "toto svaté místo podněcuje k tomu, abychom s dobrou vůlí pracovali na překonání nedorozumění a konfliktů minulosti a šli cestou čestného dialogu", řekl nejvyšší představitel římskokatolické církve. Za společný cíl pak označil spravedlnost a mír. Požadoval aktivní působení, které podpoří lidskou solidaritu a odbourá napětí a rozpory.
"Neúnavně pracujeme na spasení lidských srdcí od nenávisti a myšlenek na pomstu," řekl papež.
„Nezvratná oddanost" usmíření s židy
Poté papež rozjímal u Zdi nářků, která je zbytkem někdejšího Herodova chrámu zbořeného v roce 70 našeho letopočtu. Zeď na jihozápadní straně Chrámové hory je nejuctívanějším posvátným místem judaismu, kam chodí židovští věřící oplakávat zničení prvního chrámu judaistické víry, a současně vyjádřit naději, že s příchodem Mesiáše bude tento chrám opětně vztyčen.
Papež několik minut setrval na tomto místě se sepjatýma rukama, pak vložil do štěrbiny mezi starobylými kameny zdi papírek s poselstvím. Kromě úryvku z Knihy žalmů (3;25) "Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá", v něm papež podle informací z Vatikánu prosí "Boha Abrahamova, Izákova a Jakobova, aby vyslyšel nářek trpících, vystrašených a oloupených; seslal boží mír na Svatou zemi, na Blízký východ a celou lidskou rodinu".
Poté se papež setkal v jeruzalémské Velké synagoze s oběma izraelskými vrchními rabíny, aškenázským Jonou Mecgerem a sefardským Šlomem Amarem. V rozhovoru je ujistil "nezvratnou oddaností" katolické církve o usmíření křesťanů s židy.
"Dnes mám příležitost zopakovat, že katolická církev je neodvolatelně vázána cestou zvolenou druhým vatikánským koncilem s cílem pravého a trvalého usmíření mezi křesťany a židy," řekl papež. "Církev si přeje vzájemné porozumění a stále hlubší vzájemný respekt prostřednictvím biblických a teologických studií stejně jako bratrského dialogu," dodal papež s připomenutím rozhodnutí druhého vatikánského koncilu z roku 1965, jehož encyklika "Nostra aetate" (V našich časech) v roce 1965 znamenala průlom v křesťansko-židovských vztazích. Tento zásadní reformní dokument odmítl vůbec poprvé pojem kolektivní viny židů za smrt Ježíše Krista.
V poledne se papež pomodlil s biskupy v jeruzalémském centru Cenacolo, které pomáhá mladým lidem. Při této příležitosti vyzdvihl "klíčový význam přítomnosti křesťanů na Blízkém východě pro celou společnost".
Památník holocaustu
Své prosby na lístečcích vkládají do spár Zdi nářků židovští věřící a učinil tak i Benediktův předchůdce Jan Pavel II. v roce 2000. Svým listem se obrátil s prosbou k Bohu, aby odpustil lidem, kteří v dějinách působili Židům utrpení. Jeho poselství bylo vyňato a stalo se trvalou součástí expozice v památníku obětí holocaustu Jad Vašem.
Benedikt XVI. navštívil památník včera. Návštěva vyvolala v Izraeli zklamání a kritiku proto, že se při ní papež jednoznačně nezmínil o vině nacistů a Němců na holocaustu, neomluvil se za něj a neuvedl jeho rozsah.
Vatikánský mluvčí Federico Lombardi Benedikta obhajoval s tím, že papež se o svých německých kořenech zmínil už dříve, zejména během návštěvy synagogy v Kolíně nad Rýnem v roce 2005 a vyhlazovacího tábora Osvětim o rok později.
"Nemůže zmiňovat všechno pokaždé, když mluví," řekl vatikánský mluvčí novinářům v Jeruzalémě.
Vatikánský mluvčí také řekl, že papež Benedikt XVI., původem Němec, nikdy nebyl členem nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend. Papež přitom již dříve přiznal, že byl v mládežnické nacistické organizaci zaregistrován jako seminarista, nebyl však podle vlastních slov dobrovolným členem.
Cestu po Blízkém východě zahájil papež v pátek v Jordánsku, do Izraele dorazil v pondělí. Dnešní program ukončí papež mší, kterou bude za očekávané účasti tisíců věřících odpoledne sloužit v údolí Jóšafat, kde se má podle křesťanské tradice konat poslední soud.
Foto: ČTK/AP, Reuters
