Puška, nebo tóra
Pejzatí židé musejí do zbraně. Vláda Izraele se rozpadla

Ultraortodoxní židé nemusejí v židovském státě vykonávat vojenskou službu, což je mnoha Izraelcům trnem v oku. Teď se kvůli tomu rozklížila vláda. Poslanci izraelské koaliční strany Vpřed (Kadima) včera odhlasovali vystoupení své formace z vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

Reagují na konflikt, který už déle panuje v koalici kvůli revizi branného zákona. Výhody, jimž se těší studenti ješiv, jsou trnem v oku světské části izraelské společnosti . Nejhlasitěji bojuje za brannou povinnost ultraortodoxní organizace po pozůstalých vojácích Jad Labim.

Centristická Kadima do vlády vstoupila teprve v květnu. I po jejím odchodu bude mít vláda k dispozici parlamentní většinu, protože bude mít stále 66 ze 120 parlamentních mandátů.

Pro vystoupení zvedlo ruku 24 poslanců Kadimy, tři byli proti. Krátce nato předal její vůdce Šaul Mofaz Netanjahuovi demisi. Ve vládě zastával funkci premiérova náměstka.

Kadima vstoupila do vlády právě proto, aby se podílela na sepsání nového branného zákona. Měl ukončit původní systém, který z vojenské povinnosti vyvazuje příslušníky ultraortodoxní komunity.

Změnu zákona nařídil v únoru soud, který rozhodl, že původní zákon je neústavní. Na změnu dal vládě termín do 1. srpna. Kabinet, v němž jsou zastoupeny také náboženské strany, nyní tvrdí, že do 1. srpna nestihne vyjednat kompromis.

Tóra, nebo puška?

V Izraeli je vojenská služba povinná od 18 let na tři roky pro muže a na dva pro ženy. Výjimka se týká několikatisícové náboženské komunity a také izraelských Arabů. Z těch, kdo musejí narukovat povinně, jsou pak mnozí povoláváni také jako záložníci.

Ultraortodoxní židé jsou od povinnosti narukovat na vojnu osvobozeni už od roku 1948, kdy v čele země stál zakladatel novodobého židovského státu David Ben Gurion. Tehdy výjimka pro ultraortodoxní židy nebyla velkým problémem, protože se každý rok týkala jen asi 400 mladíků.

Nyní je situce výrazně jiná. Jen loni se armádě vyhnulo 71 tisíc mladíků z náboženských důvodů, což je 13 procent mužů, kteří by měli nastoupit k odvodům. Vzhledem k vysokému počtu dětí, které rodiny ultraortodoxních mají, se bude toto číslo stále zvyšovat.

Přísně religiózní židé odmítají vojenskou službu z řady důvodů. Hlavně proto, že by jim to ztěžovalo až znemožňovalo žít podle jejich víry. V izraelské armádě se například od sebe neoddělují muži a ženy. Mnoho aktivit se děje v sobotu, která je pro religiózní židy posvátným dnem odpočinku.

Cheredim, což v hebrejštině zmaná přibližně "ti, kdo se bojí Boha", se výroku Nejvyššího soudu o branné povinnosti pro všechny brání, neboť se strachují, že jejich komunita přijde postupně o všechna privilegia, která má, a proti legislativě připravované vládou pravidelně protestují ve čtvrti Me'a Še'arim.

Vláda například navrhuje, aby ultraortodoxní byli povoláváni k vojsku až ve svých 23 letech, a ne v 18, jak je to obvyklé. Část z nich, asi tak půldruhého tisíce, by každý rok mohla dostat výjimku a do uniformy by nemusela. Bude existovat možnost rozhodnout se pro náhradní vojenskou službu, například u policie nebo požárníků.

Problémem bude, že v citovaném věku odvodů už je mnoho ultraortodoxních židů v manželském svazku a mají děti, což je od vojenské služby osvobozuje.

Část charedim už v armádě slouží

Malá část ultraortodoxních židů se nicméně pro vstup do armády rozhoduje dobrovolně. Existuje například bojová jednotka Nezach Jehuda, která se skládá zčásti z ultraortodoxních židů a zčásti z religiozních sionistů.

Dále existuje zařízení jménem Šachar, které je integrováno do řady vojenských jednotek, například u vojenského letectva.

Slouží u nich většinou starší studenti tóry. Armáda se jim snaží vytvořit podmínky, aby mohli žít podle náboženských rituálů.

V Izraeli se začalo znovu mluvit o předčasných volbách, ale Nentanjahu tyto zprávy na pondělní schůzi své strany Likud popřel. Komentátoři tvrdí, že nebude-li zákon přijat, budou se začátkem příštího roku konat předčasné volby.