Peking: atletky v muslimském hávu bourají stereotypy
11.08.2008 19:20
Ženy v rodném městě Rukáji Ghasaraové jsou na tuto první bahrajnskou olympijskou sprinterku tak hrdé, že jí společně ušily sadu aerodynamických islámských oděvů, v nichž může běhat. Egyptská šermířka Šajma Gammálová, která na olympiádě startuje potřetí, nastoupí v Pekingu poprvé s islámským pokrytím hlavy.
Sama k tomu říká, že je to známkou jejího stárnutí a vyzrávání.
Pekingské olympijské hry jsou svědkem viditelného nárůstu zahalených atletek, které na jedné straně nechtějí popudit skalní muslimy ve svých domovských zemích a zároveň chtějí ukázat spoře oděným soupeřkám, že nosit hidžáb, jímž si muslimky zakrývají vlasy a krk a který ponechává viditelný celý obličej, není nijak omezující.
Dvě ze sportovkyň nosících hidžáb byly vybrány jako vlajkonošky svých týmů při slavnostním zahájení olympijských her; krom Ghasaraové to byla také íránská veslařka Homa Hosejníová.
"Hidžáb pro mě nikdy nebyl problém. V Bahrajnu s ním člověk vyrůstá," říká Ghasaraová, která si na černý závoj zakrývající jí vlasy a krk nasazuje bílou baseballovou čapku. Z netypického, pytlovitého sprinterského "dresu" jí vykukuje jen obličej a ruce. "Stejně sportují i další ženy například z Kataru nebo Kuvajtu. Můžete si vybrat, jestli chcete hidžáb nosit nebo ne. Pro mě je to osvobozující," dodává Ghasaraová, jejíž přiléhavé hidžáby na závodění jsou červené nebo bílé - v bahrajnských barvách.
Závodnice v islámském oděvu se začaly objevovat před několika desítkami let a ještě dnes nepřestávají přitahovat pohledy. V Pekingu bude závodit se zahalenou hlavou stejně jako Ghasaraová bezprecedentních pět egyptských atletek, tři Íránky, jedna Afghánka a jedna Jemenka. Jejich cílem je, jak říkají, inspirovat ženy ve své zemi, aby se vymanily z muslimských stereotypů.
"Lidé nás vidí v závojích a myslí si, že jezdíme na velbloudech. Ale muslimky mohou dělat, cokoli chtějí," vysvětluje živě osmadvacetiletá šermířka Gammálová, která závodí se svou sestrou - i ta se na startu objeví v hidžábu. "Když závodím, jsem hrdá na to, že jsem muslimka. Pro ženy v mé zemi je to velmi symbolické," dodává.
Pekingská olympijská vesnice má v nabídce jídlo připravené podle muslimských zvyklostí halál pro stovky muslimů, kteří se olympiády účastní; ale mešita je tu jen pro muže, přestože závodit přijela i řada muslimek, většinou závoj nenosících, ze zemí jako Tunisko či Pákistán.
Zatímco Saúdská Arábie či Brunej stále ženám formálně nedovolují provozovat sport, v jiných státech se pravidla uvolňují. Spojené arabské emiráty či Omán poslaly své atlety na letošní olympiádu vůbec poprvé.
Íránské ženy stále bojují s řadou omezení, ale tři z nich - všechny v závojích - na olympiádě závodí ve veslování, taekwondu a lukostřelbě. Za Afghánistán, kde byla během vlády hnutí Taliban pro ženy povinná celé tělo zakrývající burka, se na start sprinterské stovky postaví Robina Mukimjárová se zahalenou hlavou.
Pětadvacetiletá Ghasaraová, která se stala první bahrajnskou atletkou, jež získala zlato na mezinárodním závodě, doufá, že na olympiádě přispěje k boření mýtu zakořeněného na Západě, že zahalovat se rovná se represi.
"Máme ženy, které jsou velvyslankyněmi, lékařkami, pilotkami," říká běžkyně, která se denně modlí ve svém pokoji v olympijské vesnici, ale zároveň má slabost pro červeně nalakované nehty a nakupování. "Doma mě nikdo nekritizuje a tady, na olympiádě, je náboženství vedlejší, jsme tu kvůli sportu," dodává.
Foto: AP, archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.