Peking chce spustit "čínskou CNN". Uvěří jí někdo?

Důvěryhodnost, nejdůležitější vlastnost média. U těch čínských (a státních) však kredibilita západnímu divákovi schází. Cenzura a vypouštění různých pasáží nejsou ve zpravodajství říše středu nic neobvyklého. Dokáže si nová mezinárodní stanice získat důvěryhodnost, aniž by opustila komunistické pořádky?

V živém zpravodajství čínské státní televize z inaugurace Baracka Obamy cosi chybělo. Když americký prezident ve svém projevu vzpomínal, jak „minulé generace čelily fašismu a komunismu", diváci hleděli najednou do studia, kde rozčilení moderátoři zápasili s neočekávaným přebytkem vysílacího času.

Plány pekingských úředníků hovoří o roku až dvou, během nichž připraví a spustí mezinárodní televizní kanál. Ten by měl zkrášlit image Číny v zahraničí a současně vyzvat na souboj giganty jako CNN či BBC.

Avšak nepříjemné epizody, kdy je zřetelně vidět zásah cenzorů do vysílání, pouze ilustrují, jak těžko bude Peking uskutečňovat svůj sen.

„Obraz Číny je velmi důležitý, ale první otázkou je, jakým dojmem působí médium samo o sobě," varuje podle listu Christian Science Monitor profesor žurnalistiky na pekingské univerzitě Kung Wen-siang. „Pokud médium není důvěryhodné, je nemyslitelné, aby image země zlepšilo."

Takové obavy však zřejmě ambice úředníků netrápí. Vláda již na projekt vyčlenila šest miliard dolarů (130 miliard Kč). Plánuje zdvojnásobit zahraniční kanceláře oficiální čínské agentury Sin-chua a modernizovat hlásnou troubu vládnoucí komunistické strany, Lidového deníku (Žen-min ž'-pao).

Využíváme zprávy - máme vliv

Čína se dlouhodobě snaží na globální úrovni prezentovat pozitivně. Celkem bezúspěšně.

Podle průzkumu veřejného mínění, který provedlo Pew Centrum se sídlem ve Washingtonu, jen v sedmi ze třiadvaceti zkoumaných zemí většina lidí vidí Čínu v příznivém světle. Dlouhodobě však převažují a posilují negativní názory.

„Síla našeho hlasu neodpovídá naší pozici na světě," stěžuje si konzultant vládního televizního projektu Jü Kuo-ming, proděkan na institutu pro žurnalistiku Lidové univerzity v Pekingu. „Pokud váš hlas neodpovídá vaší roli, můžeme být jakkoli silní, ale pořád zůstaneme chromým obrem."

Čínští představitelé jsou si síly médií velmi dobře vědomi. „Kapacita komunikace určuje vliv," cituje list Christian Science Monitor čelného ideologa komunistů Li Čchang-čchuna, jenž hovořil na oslavách padesátého výročí Čínské centrální televize (CCTV). „Ten národ, jehož komunikační kapacita je nejsilnější, je národem, jehož kultura a klíčové hodnoty se šíří široko daleko a může nejvíc ovlivnit svět," dodal Li.

Současné výsledky anglického, španělského či francouzského vysílání CCTV jsou „dost špatné", přiznává Jü. Hlavní důvod je ten, že „ignoruje požadavky západních diváků na vyváženost".

Propaganda podle něj nebude mít v nové televizi místo. „Budeme se snažit produkovat takové zprávy jako západní média. Jen objektivním zpravodajstvím vytvoříme respektovanou a vlivnou televizní stanici," myslí si Jü.

Kontrola versus důvěryhodnost

Základem pro důvěryhodnost nové televize má být i její sídlo, buď Singapur, nebo Thajsko. Také agentura Sin-chua, pověřená spuštěním stanice, bude hledat soukromé investory. Státní projekty totiž příliš důvěryhodnosti nevzbuzují.

Poučili se o tom i Američané, kteří na Blízkém východě spustili před pěti lety kanál al-Hurrá (Svobodný) v arabštině. Příliš diváků si zatím nezískal.

Někteří odborníci jsou k čínské globální televizi skeptičtí. „Kontrola médií je pro (komunistickou) stranu nejdůležitější. Nezřeknou se jí jen tak z ničeho nic," argumentuje David Bandurski, jenž vede projekt Čínská média na univerzitě v Hongkongu.

Číňané se nezaměřují pouze na cenzuru, ale spíše se věnují celé agendě zpravodajství a pokoušejí se jí na globální úrovni ovlivnit. „Uvědomují si, že když cenzurují, vytvářejí vakuum, které zaplní západní média. A takový styl se Pekingu nelíbí," myslí si Bandurski.

Foto: Reuters, AP