Start nové politiky vypadá jinak. V Japonsku se po nedělních parlamentních volbách vrací k moci strana, jež vládla zemi bez přerušení desítky let. Konzervativní Liberálnědemokratická strana (LDP) plánuje další zadlužení a tvrdší kurs vůči Číně.
Touha Japonců po stabilitě byla zjevně silnější než víra v začátek nové politiky a společenské změny. Víkendové volby vynesly vynesly k moci partaj, která zemi vycházejícího slunce vládla téměř bez přerušení od roku 1955.
LDP si v mocné dolní komoře parlamentu zajistila 480 křesel a tím i absolutní většinu. Novým předsedou vlády bude Šinzó Abe, který byl premiérem už v letech 2006 až 2007. Z funkce tehdy odstoupil ze zdravotních důvodů. Osmapadesátiletý Abe pochází ze známé politické rodiny.
Demokratická strana Japonska (DPJ), jež se dostala roku 2009 k moci mimo jiné slibem, že prolomí zkostnatělý krunýř vládnoucí elity a znovu nastartuje hospodářství, ztratila masivně voličskou podporu. Roku 2009 se voliči nechali zlákat sliby bezplatného školství, zvýšení příspěvků na děti anebo zrušení dálničních poplatků. Důvěra občanů ale klesala s nesplněnými závazky i kvůli chaotické reakci na jadernou krizi, po havárii elektrárny Fukušima v březnu 2011.
DPJ se občanům znelíbila i drastickým zvýšením daně z přidané hodnoty. Podle japonských politologů ztratila DJP poměrně rychle popularitu i důvěru občanů. Státní zadlužení činí dnes více než 200 procent a země upadá do recese; slábne i vývoz.
Japonští voliči přitom měli na výběr i jiné partaje než LDP, třeba Stranu budoucnosti, která vystupuje proti jaderné energii a chce dát větší šance ženám, ale nakonec dali přednost politice, proti níž hlasovali před třemi lety.
Pokud jde o jadernou energii, zůstává LDP její zastánkyní. Zříci se jí by prý znamenalo oslabení ekonomiky. V zahraniční politice chtějí konzervativci pokračovat v utužování vztahů s USA a přitvrdit kurs vůči Číně, s níž vede Tokio spor o ostrůvky Senaku. Také vojensky chce Japonsko posílit, prohlašuje Abe, jenž prosazuje změnu poválečné pacifistické ústavy, která poraženému Japonsku dovoluje jen obranné síly.
S centrální bankou ke světlým zítřkům
Příští japonský premiér Šinzó Abe chce zvýšil tlak na japonskou centrální banku. V povolebním vystoupení prohlásil, že voliči převážnou většinou podpořili jeho volání po mnohem razantnějším uvolnění měnové politiky, které je klíčem k oživení klesající ekonomiky.
Abe oznámil, že jakmile 26. prosince vytvoří vládu, pověří ministry, aby spolu s Bank of Japan (BOJ) vydali společné prohlášení, v němž zvýší inflační cíl na dvě procenta, dvojnásobek nynějšího cílení.
To je podle něj podmínkou pro to, aby se Japonsko vymanilo z dlouhodobého trendu deflace, který oslabuje ekonomiku už dvě desetiletí. LDP spolu se spojeneckou Stranou spravedlnosti a čistoty (Kómeitó) si ve volbách do dolní komory parlamentu zajistila dvoutřetinovou většinu potřebnou k prosazení zákonů i v případě, že je zamítne Senát.
Abe v kampani před volbami sliboval, že donutí BOJ k "neomezenému" uvolňování měnové politiky. Slíbil rovněž výrazné zvýšení vládních výdajů, které má přispět k vymanění třetí největší ekonomiky světa ze čtvrté recese od roku 2000 a z přetrvávající deflace.
"Bylo velmi neobvyklé, aby se do centra pozornosti v předvolební kampani dostala měnová politika, náš názor ale získal silnou podporu veřejnosti," řekl Abe na povolební tiskové konferenci. "Doufám, že Bank of Japan to vezme v úvahu," dodal.
BOJ se sejde ve středu na dvoudenním zasedání a čeká se, že ve čtvrtek oznámí další kroky k uvolnění své politiky formou posílení svého programu nákupů dluhopisů a dalších aktiv.
Bylo by to páté posílení měnové stimulace od února, kdy banka stanovila jednoprocentní cílení inflace a slíbila, že bude usilovat o zastavení deflačních trendů.
Abe dosavadní kroky BOJ označil za nedostatečné a vyzval ji k razantním opatřením. Už navrhl obnovení schůzek, které do roku 2009 sloužily jako nástroj koordinace mezi vládou a šéfem BOJ. V dubnu Abe vybere nástupce nynějšího guvernéra BOJ Masaakiho Širakawy.
