Poprvé usednou <span>ženy v kuvajtském</span> parlamentu

Zahraničí
17. 5. 2009 09:40
Kuvajťanka ukazuje potvrzení o tom, že hlasovala ve volbách.
Kuvajťanka ukazuje potvrzení o tom, že hlasovala ve volbách.

Kuvajťanka ukazuje potvrzení o tom, že hlasovala ve volbách.Změny v emirátu u Perského zálivu. Do kuvajtského parlamentu byly poprvé v historii země zvoleny ženy. V sobotních předčasných parlamentních volbách kandidovalo 16 žen a poslanecký mandát získaly čtyři z nich, oznámila arabská televize Al-Džazíra na základě oficiálních volebních výsledků.

Zvolení žen do parlamentu je ranou islamistům, kteří zákonodárnému sboru dlouhodobě dominují. Kuvajťanky dostaly poprvé právo volit a kandidovat v roce 2005, ale ve volbách v letech 2006 ani 2008 se neprosadily a nepodařilo se jim získat žádný poslanecký mandát.

Dobře si podle Al-Džazíry vedli i liberální kandidáti a šíité. Oficiální zveřejnění volebních výsledků se očekává do večera místního času.

Mezi čtyřmi ženami, které poprvé pronikly do Národního shromáždění, je i profesorka a bývalá ministryně zdravotnictví Masúma Mubaraková, která se v roce 2005 stala vůbec první ženou na ministerském postu v zemi.

Další ze zvolených žen je známá bojovnice za ženská práva Rula Daštiová, kterou list Financial Times loni označil za jednu z 20 nejvýznamnějších arabských žen. Zbylé dvě poslankyně jsou profesorkami pedagogiky a filozofie. Všechny čtyři ženy získaly vzdělání ve Spojených státech.

Jedna z vítězných kandidátek do parlamentu v davu příznivkyň.Kuvajt je konzervativní muslimskou zemí, kde je politika stále všeobecně považována za mužskou doménu.

Ve volbách o 50 míst v parlamentu usilovalo 210 kandidátů včetně 16 žen. Rozhodovat o nich mohlo téměř 350 tisíc registrovaných voličů, z toho více než polovina žen.

Volební účast ale byla nízká a odrazilo se v ní přesvědčení voličů, že volby změní jen málo ve snaze ukončit politickou krizi vzniklou spory mezi vládou a parlamentem, jež před dvěma měsíci vyústily v demisi vlády a vypsání předčasných voleb.

ČTĚTE TAKÉ: Ropný Kuvajt volí. Za poslední tři roky už potřetí

Hlavním důvodem sporu byla korupce emírem dosazeného kabinetu.

Kuvajtský politický systém ze systémů zemí Perského zálivu nejvíce připomíná demokracii západního stylu a moc panovnického rodu je zde oproti jiným zemím regionu o poznání menší. Přesto ani zde nejsou povoleny politické strany a kandidáti ve volbách zastupují určité hnutí, svůj kmen, nebo kandidují jako nezávislí.

Kuvajt, který je čtvrtým největším exportérem ropy a vlastní desetinu ropných rezerv, získal nezávislost na Británii v roce 1961 a o rok později se stal prvním arabským státem Perského zálivu, který přijal ústavu. V roce 1963 byl první zemí v oblasti, která zavedla volený parlament. Ten sice přijímá zákony navrhované vládou, ale kuvajtský emír může parlament obejít pomocí dekretů.

Kuvajtský emír při nedávné návštěvě OPekingu.

Foto: Reuters a ČTK/AP

Další čtení

Legendární javor Sycamore Gap Tree

Legendární strom hýbe Británií. Muže, co ho pokáceli, uznala porota vinnými

Zahraničí
9. 5. 2025
ilustrační foto

Rusko sice vyhlásilo příměří, ale Ukrajinci hlásí stovky útoků

Zahraničí
9. 5. 2025
Už je rozhodnuto... (ilustrační foto)

Proč si papež vybral jméno Lev? Ke komu se asi přihlásí, hádají církevní historici

Zahraničí
9. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ