Syrská armáda a její spojenci budou pokračovat v bojích i poté, co dobudou poslední bašty teroristické organizace Islámský stát (IS) ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur. Po setkání s poradcem íránského duchovního vůdce to dnes řekl syrský prezident Bašár Asad. Prezidentova poradkyně následně v rozhovoru pro syrskou státní televizi označila Turecko a USA za okupanty. Asadova slova podle agentury Reuters naznačují, že prezident plánuje bojovat proti arabsko-kurdským milicím SDF, které mají pod kontrolou více než čtvrtinu syrského území a mají podporu mezinárodní koalice v čele s Američany.
"Naše vítězství v bojích proti teroristickým organizacím, která začala dobytím Halabu (Aleppa) a neskončí vítězstvím v Dajr az-Zauru, hrála zásadní úlohu v tom, aby se zabránilo rozdělení země a aby se zabránilo, že teroristé získají, co chtějí," řekl dnes Asad. Ten se dnes setkal s Alím Akbarem Velajátím, což je poradce íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Asad považuje veškeré skupiny, které v Sýrii nebojují na straně jeho vlády, za teroristické organizace. Hodlá proto pokračovat v boji i proti skupinám, které chtějí "zemi rozdělit a oslabit... dokud opět nenastolí bezpečí a stabilitu".
Asadova poradkyně Busajna Šábanová následně v televizním rozhovoru řekla, že turecké a americké jednotky jsou na syrském území ilegálně a vláda se k nim proto bude chovat jako k "okupantům". Syrská armáda podle poradkyně hodlá "osvobodit" Rakku, kterou z rukou IS v polovině října dobyly arabsko-kurdské milice s podporou USA.
Syrská armáda nyní s ruskou podporou bojuje proti IS ve východní provincii Dajr az-Zaur, hlavně na západním břehu řeky Eufrat. V této provincii, která je bohatá na ropu, proti radikálům bojují rovněž arabsko-kurdské milice. Ty se však soustřeďují spíše na východní břeh řeky.
Velajátí minulý týden řekl, že syrská armáda brzy obrátí pozornost na Rakku a dobude ji z rukou arabsko-kurdských milicí. Poradce íránského duchovního vůdce obvinil SDF a Spojené státy ze snahy Sýrii rozdělit, což se podle něj projevuje zejména na jejich činnosti v Dajr az-Zauru.
V částech severní Sýrie také operují skupiny rebelů podporované Tureckem. Turecká armáda v říjnu v severosyrské provincii Idlib začala zřizovat pozorovací stanoviště, což prý koordinovala s Ruskem a s Íránem, tedy se zeměmi, které se zúčastnily jednání o syrské krizi v Astaně.
V mnoha částech Sýrie klesla míra násilí po zavedení bezpečnostních zón, na kterých se v Astaně letos domluvili představitelé Ruska, Íránu a Turecka. Navzdory tomu se však stále nedaří dosáhnout politického řešení, které by přispělo k ukončení konfliktu. Násilí už si od roku 2011 vyžádalo více než 330 tisíc obětí na životech a přinutilo několik milionů lidí opustit své domovy.
Bombardování v Damašku
Deset obětí na životech si v úterý vyžádalo bombardování v okolí Damašku. V sedmi případech o život přišli civilisté při náletech syrské armády, další tři lidé zemřeli při bombardování ze strany rebelů.
Šest civilistů, včetně dvou dětí, přišlo o život při bombardování ve městě Sabka ve východní Ghútě, což je oblast blízko Damašku. Pod kontrolou ji mají rebelové, ale obléhá ji syrská armáda. Při bombardování nedalekého města Dúmá zemřelo další dítě a zhruba 18 lidí bylo zraněno. SOHR nálety přičítá vojsku syrského prezidenta Bašára Asada.
Následně si bombardování rebelů v centru Damašku vyžádalo životy tří lidí, včetně dvou civilistů, asi 15 lidí bylo zraněno. SOHR uvedla, že bombardování bylo reakcí na dřívější incident ve východní Ghútě.
Předměstí zvané východní Ghúta je v obležení syrské armády od roku 2013 a jeho 350 tisíc obyvatel čelí intenzivnímu bombardování navzdory tomu, že v oblasti má být dodržována bezpečnostní zóna. Její existenci podpořily na jednání v Astaně Rusko a Írán, které podporují Asada, ale i Turecko, které stojí na straně protivládních povstalců.
Občanská válka, kterou zažehlo potlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se v průběhu let se zapojením různých regionálních a zahraničních sil zkomplikovala. Násilí si už vyžádalo přes 330 tisíc obětí na životech a přinutilo miliony lidí opustit své domovy. Zavedení bezpečnostních zón sice přispělo k poklesu násilí ve značných částech země, politického řešení, které by přispělo k ukončení konfliktu, dosaženo ale zatím nebylo.
