Vůdce turecké nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli je proti zavedení prezidentského systému v Turecku. V parlamentu v úterý řekl, že posílení prezidentových pravomocí by nevyhnutelně vedlo k despotismu a z dlouhodobého hlediska by to nebylo výhodné. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) přitom s nacionalisty počítala jako se spojenci při hlasování o ústavní změně, která je pro zavedení prezidentského systému nezbytná.
O posílení prezidentských pravomocí podobně, jako je tomu ve Francii nebo USA, se snaží prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho příznivci. Má to být podle nich pojistka proti tříštění koaliční politiky, která minulé vlády omezovala. Kritici ale tvrdí, že Erdoganovi jde hlavně o prosazení vlastních ambic.
Erdogan chce ústavu změnit tak, aby umožnila buď zavedení exekutivního prezidentského systému, nebo přechodného opatření, jež umožní prezidentovi zachovat si vazby na politikou stranu. Bahçeli řekl, že je proti oběma variantám.
MHP čelí vnitrostranickým sporům a že se několik set členů snaží Bahçeliho donutit, aby z čela strany odstoupil. Vede ji více než 20 let a Bahçeli donedávna dával najevo, že on a jeho stoupenci ve straně jsou ochotni Erdoganovi v prosazení ústavní změny pomoci.
Nacionalisté získali v loňských listopadových volbách 12 procent hlasů a v 550místném parlamentu mají 40 křesel. Parlament ale minulý týden schválil vládní návrh na změnu ústavy, což umožní zrušit imunitu až čtvrtině poslanců a jejich vydání k trestnímu stíhání. Nejvíce tato opatření zasáhnou prokurdskou Lidovou demokratickou stranu, avšak o devět křesel může přijít i MHP.
