Syrští povstalci v obléhané východní Ghútě u Damašku se uchýlili k rozhovorům s ruskými vyjednavači, kteří v konfliktu stojí na straně syrského prezidenta Bašára Asada. Rebelům se zatím ze strany režimu téměř žádné ústupky vyjednat nepodařilo. Setkání proto svědčí především o sílící snaze Moskvy ovlivnit osud poválečné Sýrie. Východní Ghúta je v oblasti Damašku posledním větším regionem, který neovládá režim. Žije tam kolem 400 tisíc lidí a armáda ji od roku 2013 obléhá.
Dvě hlavní povstalecké skupiny ve východní Ghútě loni v létě podepsaly s Ruskem dohodu o příměří, boje však pokračovaly. Zástupci obou skupin uvedli, že se od té doby několikrát setkali s ruskými vyjednavači. Rebelové tvrdí, že syrskému režimu vyhrálo válku ruské letectvo, proto budoucnost země bude záležet právě na Moskvě.
"Je lepší se dohodnout s tím, kdo má poslední slovo, což je v tomto případě Rusko, nikoliv režim," uvedl mluvčí povstalců Fajlak Rahmán. "Povstalci s nimi zkrátka jednat musejí, taková je realita," dodal.
Ruská ministerstva obrany a zahraničních věcí k tvrzení povstalců neposkytla stanovisko. Moskva nicméně již v minulosti oznámila, že pravidelně pořádá na své letecké základně v Sýrii rozhovory s ozbrojenými skupinami z celé země.
Damašek chce z východní Ghúty vytlačit všechny povstalce a dostat oblast opět pod svou kontrolu. Rebelové nicméně trvají na tom, aby jejich nepřátelé dodržovali klid zbraní, ukončili obléhání a umožnili umírajícím pacientům evakuaci z regionu. Tato evakuace by se týkala mimo jiné několika set bojovníků někdejší syrské odnože mezinárodní teroristické sítě al-Kajda. Rusko podle obou povstaleckých skupin dohodu o příměří nedodržuje a násilí páchané syrskou armádou ignoruje.
Damašek a Moskva shodně uvádějí, že útočí pouze na radikály. "Posíláme jim dokumentaci, která ukazuje, jak letectvo shazuje bomby na obydlené oblasti," uvedl mluvčí skupiny Džajš al-Islám (Armáda islámu) Hamza Bírkdár. "Buď mlčí, nebo se vymlouvají," dodal.
Konflikt v Sýrii si od roku 2011 vyžádal několik set tisíc lidských životů a přinutil miliony lidí opustit své domovy, což vedlo k jedné z nejhorších uprchlických krizí na světě. Pozorovatelé a zahraniční ochránci lidských práv přičítají smrt tisíců civilistů ruskému bombardování. To ale Moskva odmítá.
Rusko se do konfliktu v Sýrii na stranu Asada připojilo na podzim 2015, čímž výrazně změnilo poměr sil ve prospěch režimu. V uplynulém roce se Moskva více angažovala také na mezinárodním diplomatickém poli a pokusila se docílit řešení konfliktu mimo ženevská mírová jednání pod záštitou OSN, která zatím nepřinesla zásadní pokrok.
Další země, včetně Spojených států, mezitím snížily podporu řadě sunnitských povstaleckých skupin.
