Mírové rozhovory o řešení krize v Sýrii, svolané pod záštitou OSN původně na 8. února do Ženevy, byly posunuty na 20. února. Radě bezpečnosti OSN to podle diplomatů řekl zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura. Jednání se konalo za zavřenými dveřmi.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již minulý týden oznámil, že byly rozhovory odloženy na konec února. Důvod ale neuvedl. De Mistura teď podle diplomatů řekl, že odklad má umožnit, aby syrská opozice získala více času na přípravu.
Rusko, Turecko a Írán se na jednáních o syrském konfliktu před pár dny v kazašské Astaně dohodly na tom, jak sledovat porušování příměří, jež platí v Sýrii od 30. prosince. Klid zbraní se nicméně nevztahuje na teroristické skupiny, jako je Islámský stát (IS) a Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra napojená na Al-Káidu).
Rada bezpečnosti OSN si nyní za zavřenými dveřmi vyslechla zprávu de Mistury, který se jednání v Astaně rovněž účastnil. Zmocněnec OSN referoval zejména o přípravě na ženevské rozhovory. Existují totiž obavy, aby po jednáních v Kazachstánu mírové rozhovory o Sýrii nenabraly jiný směr.
"Měli jsme obavy v souvislosti s odkladem ženevských rozhovorů i kvůli tomu, jestli obsah těchto jednání nebyl nějakým způsobem rozmělněn," uvedl britský vyslanec při OSN Matthew Rycroft. "Je velmi důležité, že bylo potvrzeno, že další kolo rozhovorů povede OSN," doplnil ho jeho švédský kolega Olof Skoog.
Rusko, které je hlavním spojencem syrského prezidenta Bašára Asada, během rozhovorů v Astaně předložilo opozici návrh syrské ústavy. Povstalecké skupiny ho ihned odmítly. Tento jednostranný krok nicméně vyvolal obavy mezi západními zeměmi, které chtěly utvrdit, že dohled nad mírovými rozhovory má stále hlavně OSN.
Mírový proces v Ženevě předpokládá, že režim syrského prezidenta Asada a jeho protivníci z řad politické i ozbrojené opozice se dohodnou na nové ústavě a volbách. Válka v Sýrii trvá už téměř šest let. Podle posledních údajů si vyžádala více než 300 tisíc obětí a z domovů vyhnala miliony lidí.
