Před 15 lety, 30. prosince 2006, byl v Bagdádu popraven bývalý irácký prezident Saddám Husajn. Bylo mu 69 let. Za jeho vlády v letech 1979-2003 bylo podle odhadů zabito při různých čistkách a genocidách nejméně čtvrt milionu lidí.
Konec jeho života byl značně dramatický. Jeho režim se zhroutil 9. dubna 2003 poté, co americko-britské síly ovládly Bagdád. Jeho dva synové, Udaj a Kusaj, byli zabiti v červenci 2003 při operaci americké armády v Mosulu na severu země. Saddám byl zadržen americkými vojáky 13. prosince 2003 ve sklepě jedné farmy ve vesnici Daúr jižně od Tikrítu. V listopadu 2006 byl iráckým tribunálem v Bagdádu odsouzen k trestu smrti oběšením za podíl na masakru šíitů v Dudžailu v roce 1982. Popraven byl na základně irácké armády Kazimíja v Bagdádu, pochován je na rodinném pozemku v rodné vesnici Audža v oblasti Tikrítu severně od Bagdádu.
Saddám Husajn sám sebe dlouho pasoval do role hrdiny, jenž přivede Araby k moci a slávě. Říkal si "meč Arabů" a jeho kult nebyl nepodobný vojevůdci Saláhaddínovi (Saladinovi), osvoboditeli Jeruzaléma, či legendárnímu Nabukadnesarovi.
Znalec Saddáma a jeho životopisec Efraim Karsh popisal diktátorovo životní krédo takto: "Nikomu nesmíš věřit, zaútoč, než zaútočí na tebe, vraždi, abys přežil". Byl prý něco mezi Hitlerem a Stalinem, napůl paranoik, napůl chladně kalkulující zrůda jednající pouze s jediným cílem - udržet se u moci.
Saddám, který se narodil 28. dubna 1937 v chudé rodině ve vesnici Audža v oblasti Tikrítu, vstoupil ve dvaceti do strany Baas a stal se jejím nájemným vrahem. V říjnu 1959 byl odsouzen k trestu smrti za pokus o atentát, jímž měl být odstraněn premiér Abdal Karím Kásim. Saddám, který byl zraněn na noze, uprchl do Sýrie a poté do Egypta. Do Iráku se vrátil v únoru 1963 po baasistickém převratu.
V červenci 1968 byl spoluorganizátorem vojenského převratu strany Baas, kdy moc převzala Rada revolučního vedení (RRV) v čele s Ahmadem Hasanem Bakrem a Saddám se stal náměstkem předsedy RRV. Od července 1979 byl prezidentem, premiérem i šéfem RRV.
V září 1980 poslal vojska do Íránu, čímž začala irácko-íránská válka, která si do srpna 1988 vyžádala milion obětí. V roce 1982 stála za masakrem asi 150 šíitů ve městečku Dudžail (asi 80 kilometrů severně od Bagdádu), v letech 1987-1988 za likvidační operací Anfál proti Kurdům na severu Iráku (zahynulo více než 180 tisíc osob) či v březnu 1988 nařídil chemicky bombardovat kurdské městečko Halabdža (usmrceno bylo na 5000 lidí).
V srpnu 1990 obsadil Irák pod jeho vedením Kuvajt, v roce 1991 čelil útoku spojenců v čele s USA ve válce v Perském zálivu za osvobození Kuvajtu (operace Pouštní bouře; vyžádala si na 145 tisíc mrtvých). V březnu 1991 brutálně potlačil kurdské a šíitské povstání na severu a jihu země.
Problémy odzbrojení Iráku přerostl v krizi v průběhu roku 2002, když prezident USA George Bush začal požadovat, aby Irák ukončil produkci zbraní hromadného ničení (což se ovšem nepotvrdilo) a splnil rezoluce Rady bezpečnosti OSN. To vedlo k invazi do Iráku a jeho svržení v roce 2003.
Saddám napsal románek Zabíba a král (2000). "Jsem velký vůdce. Musíš mě poslouchat. A nejen to - musíš mě milovat," říkal král své obdivovatelce v románu. Král měl být obrazem Saddáma, Zabíba prý zosobňuje irácký lid. V prosinci 2001 vyšel román Opevněný hrad. Hlavní postavou tohoto dalšího údajného Saddámova románu je moudrý vládce, bojující proti Kurdům, Židům, křesťanům a demokratům. Vydal i autobiografii, v níž vzpomíná na ranné dětství.
