Před domácím násilím už mají Saúdky kam utéci

Zbitá, popálená a pohmožděná přišla Azza čtyřikrát na policejní stanici, nežli jí nakonec úřady povolily odejít od násilnického manžela a uchýlit se do útulku. Během 12 let jejich společného života ji saúdský manžel bil železnou tyčí, připoutával ji a poléval vroucí vodou.

O nesnadném útěku žen před domácím násilím v Saúdské Arábii píše agentura Reuters.

Policie však Azzu obvykle poslala zpátky domů, protože se její muž vždy písemně zavázal, že přestane se svou ženou špatně zacházet. To je standardní praxe v zemi, kde ženy potřebují souhlas mužských příbuzných kvůli všemu, co chtějí dělat - počínaje zaměstnáním a pronájmem bytu konče.

"Po návratech se bití vždy zhoršilo," vzpomíná Azza, která nakonec dosáhla rozvodu a žije v nedávno otevřeném útulku v Džiddě. "Násilí se hrozně stupňovalo a on mě začal přivazovat tak, že jsem nemohla utéci. Zablokoval všechna okna."

Nakonec se jí před čtyřmi lety podařilo utéci okénkem v koupelně, přičemž si zlomila pánevní kosti. Dosáhla rozvodu na základě toho, že její manžel je schizofrenik.

Domácí násilí se dostalo do saúdskoarabských médií v roce 2004, kdy moderátorka Ranja Bazová zveřejnila v televizi svůj případ. Při krutém manželově bití utrpěla 13 zlomenin v obličeji a z vlastního podnětu pak dosáhla rozvodu.

Hluboce konzervativní země, která se řídí striktním výkladem islámského práva, se poněkud otevřela po teroristických útocích ze září 2001 v USA. Z 19 atentátníků jich 15 bylo ze Saúdské Arábie.

Zčásti jako reakce na tlak západních vlád v roce 2004 vznikl v zemi oficiální orgán pro lidská práva, jehož úkolem bylo napravit reputaci země v této sféře. Národní společnosti pro lidská práva (NSHR) od té doby přišlo 978 zpráv týkajících se fyzického i psychického násilí, práva na rozvod a dědictví i práva na vzdělání, proti němuž mají námitky občas mužští příbuzní.

Se souhlasem ministerstva sociálních věcí dobrovolníci od té doby založili řadu útulků. Ovšem právní postavení žen zůstává v Saúdské Arábii choulostivé kvůli systému strážců z příbuzenstva. Tito otcové, bratři nebo manželé mají právo ženy nejen všude doprovázet, ale také jim vnucovat svou vůli. Za neposlušnost pak ženám hrozí až tříleté vězení a bičování.

"Neexistují tu zákony na ochranu žen. Zákony jdou proti ženám a sociální činitelé nedokážou ženám správně pomoci," zdůrazňuje rodinná lékařka Sára Abbarová.

Ve výsledku pak děvčata v útulcích nemají nic víc než jakýsi odpočinek od zneužívání. Podle saúdskoarabského tisku je v zemi oficiálně registrováno kolem tří tisíc žen na útěku. Jejich nárůst navozuje obavy ze zhroucení saúdské rodiny a z vpádu západních hodnot, které kladou větší důraz na individuální přání než na povinnost k rodině.

"Bývali jsme uzavřená společnost a teď se otevíráme," poznamenala Inaam Rabáíová, šéfka výboru na ochranu rodiny. Domnívá se, že saúdská mládež díky internetu a satelitním televizím přejímá západní hodnoty. Dívky, které nahlásí zneužívání, se prý často jen bouří proti společenské tradici a odmítají právo rodičů na ukázňování svých dětí.

Foto: AP, Reuters, Arab News a The Muslim Woman