Omezený pokrok, který Čína učinila v některých oblastech lidských práv před olympijskými hrami, zastiňuje sílící útlak namířený proti aktivistům a domácím novinářům. Ve své zprávě to dnes uvedla organizace Amnesty International (AI).
V pondělí čínská policie krátce zadržela v Pekingu skupinu žurnalistů, kteří demonstrovali proti neplnění vládních slibů poskytnout před olympiádou médiím větší svobodu.
Při manifestaci členové organizace Reportéři bez hranic (RSF) rozvinuli na mostě pro pěší před sídlem pekingského olympijského plánovacího výboru transparenty zobrazující olympijské kruhy tvořené vězeňskými pouty. Akce se uskutečnila v době, kdy je v Pekingu na návštěvě prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge.
"Nevyzýváme k bojkotu... Vyzýváme ke konkrétním činům, k propuštění politických vězňů, otevření přístupu k internetu a ukončení rušení rozhlasového vysílání," prohlásil Vincent Brossel, zástupce organizace RSF, podle níž je v současnosti v čínských věznicích přes padesát aktivistů publikujících na internetu a 32 žurnalistů.
Čína ve snaze získat hostitelství letních olympijských her slíbila, že olympiáda povede ke zlepšení situace lidských práv a svobody projevu. Zahraničním novinářům byla přechodně pro dobu před olympiádou slíbena "naprostá svoboda práce", což znamená, že nemusejí jako dříve žádat o povolení k cestování a vedení rozhovorů.
"Pozitivní reformy, které Čína učinila v otázce trestu smrti a svobody zahraničních novinářů, zastiňuje pokračující útlak obránců lidských práv a domácích médií. Nejenom že Čína neplní své sliby, ale policie dokonce pod záminkou příprav olympiády ve vzrůstající míře uplatňuje zadržování osob bez soudního rozhodnutí," stěžovala si generální tajemnice AI Irene Khanová při nejnovějším hodnocení pokroků Číny v oblasti lidských práv před olympijskými hrami, jež budou zahájeny 8. srpna 2008.
V souvislosti s olympiádou AI konkrétně upozornila na čtyři klíčové oblasti lidských práv - trest smrti, zadržování osob bez rozhodnutí soudu, otázku disidentů a obránců lidských práv a svobodu médií, přičemž konstatovala, že:
• Čína ročně popraví nejvíce lidí na světě, a to i za nenásilné zločiny. Údaje o nejvyšším trestu stále tají. AI vítá vyjádření čínského nejvyššího soudu, že je třeba zvýšit transparentnost a zavést jednotná kritéria pro vynášení hrdelního trestu. Úřady nicméně nedávno připustily, že soudy vynášejí rozsudky smrti dle nejednotných standardů.
• s cílem "vyčistit" Peking před olympiádou je stále více lidí zadržováno, aniž by došlo k standardnímu procesu. Zadržení jsou posíláni na nedobrovolnou protidrogovou léčbu či do "nápravných pracovních táborů".
• někteří disidenti v Pekingu zůstávají v domácím vězení a pod přísným dohledem policie, sílí i nátlak na aktivisty v čínských regionech. Čen Siao-ming, který bojoval proti nucenému vystěhování lidí v Šanghaji, zemřel krátce po propuštění z vězení. Dostupné informace naznačují, že byl ve vězení mučen. Pod drobnohledem jsou i právníci, kteří zastupují oběti bezpráví. Mezi nimi například Čchen Kuang-čcheng, jenž byl uvězněn za to, že bránil práva žen nucených k potratům, aby nepřekročily kvóty týkající se povoleného počtu dětí.
• pokračuje pronásledování novinářů, které se v poslední době rozrostlo na zákazy vydávání některých periodik. Někteří žurnalisté jsou propouštěni ze zaměstnání, jiní rovnou vězněni. Uživatelé internetu musejí počítat se stále sofistikovanější cenzurou. V posledních týdnech byly například uzavřeny stránky Fóra pro současnou čínskou poezii. Pracovník tohoto serveru na dotaz Rádia Svobodná Asie údajně uvedl, že cenzura nakázala mazat veškeré články týkající se politiky, hnutí Fa-lun-kung či kritiky komunistické strany, jejichž délka přesahovala dvě strany.
Na snímcích: (1) vojáci v Tchaj-čou (Taizhou) v provincii Če-ťiang (Zhejiang) zahajují olympijský rok zapálením svíček, 6. srpen; (2) Smog v Pekingu a ranní úklid na říčním kanálu, 7. srpen 2007.
Foto: Reuters
