Politická krize
Převrat pomůže. "Čeští Arméni" si změny ve vlasti pochvalují
04.05.2018 16:24
Většina Arménů žijících v České republice doufá v to, že svržení premiéra Serže Sargsjana bude znamenat změnu k lepšímu. Řekl to Tigran Abramjan, který v Česku žije více než 37 let, ale zůstává v kontaktu se svou rodnou zemí. Současnou politickou krizi podle něj vyvolala dlouhodobě špatná ekonomická situace v zemi i snaha Sargsjana udržet si moc.
Protivládní protesty vypukly v Arménii v polovině dubna. Masová shromáždění na několik dní ochromila hlavní město Jerevan. "Pochopitelně cítím znepokojení. Vím, že v Arménii jsou skvělí lidé, a fandím jim, aby změny byly k lepšímu," popsal Abramjan, jak vnímá dění ve vlasti. "Arméni, kteří žijí tady v České republice, ty změny většinou podporují a jsou na straně lidu," dodal.
Sargsjan byl deset let prezidentem a před přestupem do premiérského křesla nechal změnit ústavu, aby výkonnou moc přenesl z rukou šéfa státu na šéfa vlády. "Protože v parlamentu měla jeho Republikánská strana většinu, tak ho zvolila premiérem. A veškeré pravomoci měl opět v rukou on," přiblížil Abramjan.
Odpor vůči Sargsjanovi má podle Abramjana více důvodů. "Kvůli špatné ekonomické situaci uprchla ze země během posledních let de facto třetina populace, což je asi jeden milion lidí. Lidé přisuzují tyto věci vládě," míní. "Také oklamal lid, protože tvrdil, že nebude dál vládnout. Tato situace byla neúnosná, tak začali protestovat," dodal.
Do čela protestů se postavil opoziční poslanec Nikol Pašinjan. "Působí dojmem idealisty. Slibuje demokratické volby, dobré vztahy s USA, Ruskem i Čínou. Uvidíme," řekl Abramjan o politikovi, kterého média označují za prozápadního liberála.
Podle statistik ministerstva vnitra v Česku ke konci letošního března žilo více než 1800 lidí z Arménie. Trvale v zemi pobývá kolem 1300 lidí, povolení k dočasnému pobytu mělo 520 osob. Nejvíce Arménů žije v Praze, ale početnější komunity jsou také v Brně, Jihlavě, Ostravě nebo v Karlových Varech. Statistiky také uvádějí, že více než 600 Arménů získalo mezi roky 2001 a 2016 české občanství. Odhaduje se tak, že ve České republice by mohlo žít i několik tisíc Arménů.
Většina z nich se sdružuje kolem své Arménské apoštolské církve svatého Řehoře Osvětitele, která byla v Česku registrována před pěti lety. "Arméni jako jeden nejstarších z křesťanských národů se hlásí k víře a procento věřících je velice vysoké," doplnil Abramjan.
Arméni žijící v zahraničí si udržují také vlastní jazyk. "Všichni tu umí arménsky. V Praze už léta funguje jazyková škola," poznamenal Abramjan. Kurzy se odehrávají každou sobotu a prostor pro výuku zdarma poskytuje Karlova univerzita, dodal.
Na české území přišli Arméni po ničivém zemětřesení, které zasáhlo Arménii před třiceti lety. "Také za první republiky kolem roku 1920 tu bývali arménští studenti, ale ti se tu dál nezdržovali. Před rokem 1990 tady žádná arménská komunita moc nebyla," přiblížil Abramjan.
Nejvíce bývají Arméni vidět, když si připomínají oběti genocidy, která se odehrála v Osmanské říši na začátku 20. století. Bylo při ní zavražděno na 1,5 milionu lidí. "V roce 2015, když bylo stoleté výročí, se nás jen v Praze sešlo v ulicích kolem dvou tisíc," vzpomínal Abramjan.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.