Během desetiletí vlády Saddáma Husajna byla výuka historie prostředkem k indoktrinaci dětí a budování autokratova kultu. Sedm let po invazi, která Saddáma svrhla, experti a učitelé stále řeší, jak učit nejenom k Husajnovi, ale třeba i o invazi a sektářském násilí.
May Abúl Wahábová je učitelka. Jedna z věcí, o které se svými žáky nediskutuje je, pro někoho možná překvapivě, vláda Saddáma Husajna a americká invaze. "Nic z toho neexistuje," řekla Wahábová listu New York Times. "Vládl zde 35 let. A pokud jej do naší historie zařadíme za 35 let, pořád bude ještě příliš brzy. Nechceme o něm ani slyšet."
Po sedmi letech války poznamenává debaty o tom, co se má učit politika a obavy z vyvolávání sektářských nálad. "Snažíme se vyjmout citlivá témata," říká vládní úředník Chazí Mutlak, který má na starosti, aby školní osnovy odrážely budování demokratické společnosti. "Například události roku 2003 a invaze. Někteří Iráčané ji označují jako Operace svoboda, jiní jako okupace. Proto ji nezařazujeme do osnov."
PSALI JSME: Irák požaduje navrácení židovského archivu z USA
Problémem při přípravě osnov a učebních textů je to, že každá ze sekt a skupin společnosti se snaží zajistit, aby v nich nebylo to, co jí nevyhovuje. Ale je to ještě složitější. Jaký způsob modlení se má učit - šíitský s dlaněmi dolů, či sunnitský s překříženými pažemi? Jednoduché by bylo učit obojí, ale v zemi, kterou ještě nedávno sužovalo sektářské násilí to není jednoduché.
Debatuje se i o tom, proč se mají ve větší míře děti učit o Mezopotámii a o dalších starých civilizacích a proč není hlavní důraz kladen na období po příchodu Proroka Mohammeda. Jiným vadí zařazení informací o Budhismu a Hinduismu do výuky a menší důraz kladený na arabský nacionalismus. "Naše společnost ještě není připravena na diverzitu názorů," říká Mohammed Džaváhrí, zástupce ředitele odboru pro osnovy na ministerstvu školství.
V jedné učebnici dějepisu pro střední školy se například na Saddáma Husajna odkazuje málo a ještě výrazy typu "bývalý režim", nebo "diktátor". Část týkající se Husajna porovnává jeho vládu a zločiny s dobou před převratem v roce 1958, který svrhl monarchii. Popisuje použití chemických zbraní proti Kurdům, první válku v Zálivu a následné šíitské povstání. O americké invazi v roce 2003 v ní ovšem není ani slovo.
Ne všichni učitelé se však ošemetným tématům vyhýbají. Například Wasan Mahmúd, který učí v Bagdádu na dívčí střední škole tvrdí: "Kdykoli se dostaneme k americké invazi, hovořím o okupaci, nikoli o osvobození." A někteří odborníci dodávají: v zásadě vyjmuli Saddáma Husajna z učebnic dějepisu, takže ty jsou v důsledku horší, než ty předchozí.
Foto: www.profimedia.cz, ČTK/AP
