Nervózní sousedé
Průbojní Číňané. Peking dále zvyšuje výdaje na armádu
05.03.2014 14:20
Čína ve středu oznámila největší zvýšení výdajů na obranu za poslední tři roky, čímž vyvolala znepokojení ostatních zemí v regionu. Podle oznámení premiéra Li Kche-čchianga na úvod zasedání čínského parlamentu vzroste obranný rozpočet Číny v letošním roce o 12,2 procenta na 808,23 miliardy jüanů (asi 2,6 bilionu Kč). Mnozí experti však soudí, že skutečné výdaje Pekingu na obranu se blíží 200 miliardám dolarů (3,98 bilionu Kč).
Letošní rozpočet na obranu je první pro vládu prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž se ujal funkce loni, a razantní nárůst výdajů svědčí podle analytiků o jeho odhodlání vybudovat mocnou Čínu a pokračovat v rostoucí průbojnosti Číny v Asii, zvlášť pak ve sporných vodách.
Na údaje o novém čínském vojenském rozpočtu bezprostředně reagovali činitelé Japonska a Tchaj-wanu, kteří především vyjádřili znepokojení nad nedostatkem informací ohledně toho, na co chce Peking prostředky vynaložit. Týž problém dlouhodobě znepokojuje také Spojené státy.
Čínský premiér Li dnes ve svém projevu před zákonodárci prohlásil, že vláda bude "posilovat obranný výzkum a vývoj nových, technologicky vyspělých zbraní a zařízení a bude zdokonalovat svou pohraniční, pobřežní a vzdušnou obranu".
"Všeobecně zdokonalíme revoluční povahu čínských ozbrojených sil, budeme je dále modernizovat a zvyšovat jejich účinnost a budeme pokračovat ve zvyšování jejich odstrašujících a bojových schopností v informačním věku," konstatoval Li bez dalších podrobností.
Mluvčí japonské vlády Jošihide Suga uvedl, že nejasná obranná politika Číny a výdaje na ni jsou předmětem obav celého světa. Podobně se vyjádřil i mluvčí tchajwanského ministerstva obrany David Lo. "Vždy existovaly pochyby o transparentnosti čínského obranného rozpočtu a obecně panuje přesvědčení, že množství vojenských položek zůstává utajeno," řekl Lo.
Čína a Japonsko vedou stále intenzivnější spory o řetězec neobydlených skalnatých ostrůvků ve Východočínském moři. Peking si dělá rovněž nároky na 90 procent Jihočínského moře, kde jsou podle předpokladů bohaté zásoby ropy a plynu.
Nároky na části Jihočínského moře si současně činí i Filipíny, Vietnam, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan.
Sousedy Číny v poslední době znepokojila série kroků Pekingu s cílem podpořit nároky na sporná území, rozšířit svůj vojenský dosah a postavit se tradiční dominanci amerických sil v regionu. Čína mimo jiné vyhlásila novou vzdušnou identifikační zónu ve Východočínském moři, kde se všechna letadla musejí hlásit.
Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS), což je think-tank sídlící v Londýně, srovnává na 400 stranách své nejnovější ročenky ozbrojené síly zemí světa. Studie ukazuje především jedno. Státy, které se pořád více vyzbrojují, leží hlavně v jihovýchodní Asii. Největší vojenskou mocností stále zůstávají USA.
Globálně to nejsou jen síly hospodářského růstu, které se přesunují do Asie. V tamních zemích nejvíce roste i zbrojní sektor.
Že země na jihovýchodě Asie investují stále více peněz do svých armád, není tajemstvím už řadu let. Udivující je však rychlost, s jakou se tak děje. Asiati, hlavně Čína, Japonsko, Singapur a Jižní Korea, dýchají Západu na paty.
Jak zdůrazňuje ve své zprávě s názvem The Military Balance londýnský IISS, připadala roku 2013 polovina všech zbrojních výdajů na Západ. Před třemi lety byl tento podíl celé dvě třetiny.
Zatímco rozpočty na obranu a válku ve Spojených státech a Evropské unii v lepším případě stagnují a většinově se snižují, dávají státy v Asii, na Blízkém východě a v Latinské Americe na zbrojení a modernizaci svých vojsk stále více peněz. Nezahálí ani Rusko, které ve zmíněném období zvýšilo svůj zbrojní rozpočet zhruba o 30 procent. U Číny to je 40 procent.
Říše středu dnes utrácí na zbrojení více než Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan a Vietnam dohromady. Celosvětově ale loni výdaje na armády trochu klesly.
Dech vyrážející závody ve zbrojení, v nichž Čína a další země dohánějí Západ, dramatizuje ještě více technologický pokrok. V Asii se stále intenzivněji vyvíjejí zbrojní systémy, na které dosud měl či ještě má monopol západní svět a Rusko. Peking už má nějaký čas na moři svou první letadlovou loď a ještě letos mají následovat druhá a třetí. Vlastní letadlovku staví též Indie.
Pokud jde o špičkové zbraně, zařazuje se Čína pomalu, ale jistě mezi supervelmoci. Jak uvádí IISS, Číňané loni vydali na zbrojení v přepočtu 27 bilionů korun a jsou tak v planetárním žebříčku na druhé příčce. Pokud jde o námořní síly, mají nyní Číňané šest desítek ponorek.
Ve zbrojních výdajích zaujímá po druhé Číně třetí příčku Rusku, za nímž následuje Saúdská Arábie. Ta ze čtvrté pozice vytlačila loni Británii, která se ocitla na místě pátém. Saúdové kupují dlouhodobě ty nejlepší zbraně.
V poslední době Čína představila několik zbrojních projektů, jimiž se, jak už bylo řečeno, řadí technologicky mezi světovou špičku. V lednu čínská armáda testovala novou raketu schopnou nést jadernou nálož, která letí k cíli rychlostí desetkrát převyšující rychlost zvuku. Test prý sloužil vědeckým účelům.
Zkouška rakety letící rychlostí přes 12 300 kilometrů za hodinu se uskutečnila na čínském území, sdělil mluvčí čínského ministerstva.
"Plánované vědeckovýzkumné testy prováděné na našem území jsou normální," uvedl mluvčí. "Nejsou namířeny proti žádné zemi ani žádnému konkrétnímu cíli," dodal. Čína je tak po USA jedinou zemí, která zkoušku rakety známé pod zkratkou HGV (hypersonic glide vehicle) uskutečnila.
Na závěr roku si Čína připravila své střely s plochou dráhou letu CJ-10, jež jsou prý schopny mimo jiné zaútočit na americké základny v Jižní Koreji či na japonské pevnině.
Křídlatá střela s plochou dráhou letu CJ-10 s jadernou hlavicí (modifikace téže střely pozemního typu), kterou nese čínský strategický bombardér H-6K, má dolet 1500 až 2000 kilometrů.
Podle odborníků však má čínská armáda před sebou ještě dlouhou cestu, než se vyrovná americkým silám. Pořád ještě také výrazně zaostává za americkými výdaji na obranu, které mají v roce 2014 dosáhnout 526,8 miliardy dolarů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.