Ruský prezident Vladimir Putin byl v nedělních parlamentních volbách jedničkou na kandidátní listině strany Jednotné Rusko, která nakonec hlasování s přehledem vyhrála. Dnes ale vyšlo najevo, že Putin se zřejmě vůbec poslancem Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, nestane.
A to i přesto, že pro něj ve volbách vydávaných Jednotným Ruskem za referendum o podpoře jeho politiky hlasovalo 64 procent ruských voličů.
Poslanecký mandát, který si Putin ve volbách vydobyl, bude totiž podle šéfa ústředního výkonného výboru Jednotného Ruska Andreje Vorobjova předán poslanci z některého z ruských regionů.
Vrcholek ledovce
"Nebude to politické rozhodnutí, půjde čistě o technický krok," řekl dnes Vorobjov. Uvnitř nejsilnější ruské politické strany by mandát mohl získat dálněvýchodní magadanský region.
Jednotné Rusko poté, co nedělní volby vyhrálo s náskokem desítek procent hlasů před druhou komunistickou stranou, získalo ve Státní dumě 315 ze 450 poslaneckých mandátů.
Podle dosavadních informací z ruských médií to však vypadá, že Putinovo rozhodnutí nebýt poslancem je jen vrcholkem ledovce a že za Jednotné Rusko budou ve Státní dumě z velké části zcela jiní lidé, než pro které voliči hlasovali.
Volby á la Potěmkin
Novináři už totiž spočetli, že zájem o poslanecký mandát nemá 118 lidí, kteří by na něj podle výsledku voleb a stranických kandidátek měli mít nárok. Poslanci se tedy stanou jejich méně známí náhradníci. Mezi těmi, kteří poslanecké křeslo odmítli, je například gubernátorka Petrohradu Valentina Matvijenková a několik dalších jejích kolegů z regionů.
Podle ruských expertů z tohoto vývoje logicky plyne, že Putin, označovaný svými přívrženci za "vůdce národa", se nemá zájem stát předsedou Státní dumy. Tato možnost patřila mezi často zmiňované varianty Putinova angažmá ve vrcholné ruské politice po jeho odchodu z prezidentského křesla příští rok na jaře.
Foto: AP
