Americký protiraketový radar na Marshallových ostrovech neohrožuje své bezprostřední okolí ani příliš nezasahuje do života místních obyvatel. ČTK to v telefonickém rozhovoru řekl místopředseda branného výboru sněmovny Miroslav Svoboda (ČSSD). Skupina českých poslanců a senátorů si radar prohlédla v minulých dnech.
Pokud se na tom USA a ČR dohodnou, bude zařízení z Marshallových ostrovů po modernizaci přeneseno do Česka. Svoboda míní, že by rozmístění protiraketových základen v ČR a Polsku zásadně zlepšilo ochranu střední Evropy proti raketám s dlouhým doletem. Většinový názor v opoziční ČSSD je však proti základně.
V městečku u radaru se normálně žije
"Není to vojenská základna v pravém slova smyslu, jak jsem si ji představoval. Nikde tam není jediný voják. Celé zabezpečení je v tom, kdo na ten ostrov přijíždí, ale jinak je to městečko, kde lidé normálně žijí," řekl poslanec. Kolem vojenského zařízení podle něj není ani uzavřené ochranné pásmo.
Zdravotní riziko kvůli záření podle Svobody není ani v bezprostřední blízkosti radaru. Zařízení například vysílá paprsek asi sto metrů nad školou, která stojí nedaleko něj, uvedl. Obytné domy jsou asi 500 metrů od radaru. Radar by podle Svobody mohl poškodit zdraví lidí jen v případě, že by se dostali přímo do dráhy jeho paprsku. Proto je zapínání radaru koordinováno s řízením letového provozu, vysvětlil.
Kdyby byl americký radar v České republice, obsluhovalo by ho asi 150 lidí, uvedl poslanec. Jasné zatím není, zda by mezi nimi kromě amerických expertů byli i Češi. Například na amerických základnách v Kanadě a Velké Británii podle něj pracují i občané těchto zemí.
Obrana proti raketám dlouhého doletu, kterou chtějí Američané ve střední Evropě vybudovat, má podle poslance především doplnit systémy NATO zaměřené pouze proti raketám krátkého a středního doletu. Při prohlídce radaru na Marshallových ostrovech prý čeští zákonodárci viděli simulaci útoku íránské mezikontinentální rakety. "Do Prahy letí 14 minut, do Londýna 17 minut a na území USA 22 minut," řekl Svoboda.
Američané na Marshallových ostrovech vybudovali testovací základnu a protiraketový radar tam umístili v roce 1997. Jeho mechanickou část chtějí případně demontovat a postavit v Česku. Elektronická zařízení by měl český radar dostat nová, vysvětlil Svoboda.
Poslanci se jeli jen podívat, ne měnit názor
Na prohlídku tichomořské základny USA jeli čeští zákonodárci na pozvání Američanů. Cesty se zúčastnili dva senátoři a šest poslanců, tři z ODS a stejný počet z ČSSD. Menší sněmovní strany zastoupeny nebyly. Komunistický poslanec Alexandr Černý a lidovecký senátor Rostislav Slavotínek neodjeli, protože nedostali americké vízum. Jejich žádost dostalo velvyslanectví USA později, a údajně proto ji nestihlo vyřídit.
Poslanci před cestou hovořili o tom, že se chtějí především seznámit s technickými parametry radaru. Neočekávali přitom, že cesta změní jejich politický názor na umístění základny v ČR. "Můj názor je dlouhodobě takový, že bychom měli tuto nabídku přijmout," řekl Svoboda.
Česko oficiálně zahájilo s USA jednání o umístění základny koncem března. Zatím není jisté, že radar skutečně bude v ČR stát. Definitivně o něm totiž rozhodne parlament, kde příznivci základny nemají jasnou většinu. Proti je většina ČSSD a ostře proti jsou komunisté. Jednotná v této věci není ani vládní koalice. Zelení požadují, aby americké protiraketové zařízení spadalo po velení NATO.
Foto: Jan Zatorsky
