Šíité z hnutí radikálního duchovního Muktady Sadra odejdou z irácké vlády. Duchovní nařídil šesti svým ministrům v kabinetu premiéra Núrího Málikího, aby neprodleně vládu opustili. Šíitský radikál Sadr se tak snaží tlačit na vytvoření časového rozvrhu pro odchod amerických vojáků z Iráku. Podle analytiků Sadrův krok bezprostředně Málikího vládu neohrozí, ale ztíží jí rozhodování.
"Ministři ihned odejdou z kabinetu a šest svých míst poskytnou vládě s nadějí, že je dostanou nezávislí představitelé, kteří budou zastupovat vůli lidu," přečetl prohlášení duchovního šéf Sadrových poslanců Nasar Rubájí.
Sadrovi lidé řídili resorty zdravotnictví, zemědělství, dopravy, cestovního ruchu a civilních a provinčních záležitostí. Málikí ocenil, že Sadr dal křesla k dispozici tak, aby mohla být obsazena podle kvalifikace a nikoli podle příslušnosti k náboženské skupině.
Přestože to zřejmě Málikího vládu nepoloží, může krok šesti ministrů přispět k napětí v pestrobarevné sedmatřicetičlenné vládě národní jednoty, napsala agentura Reuters. Šíitský poslanec Abdal Karím Unajzí řekl, že odchod Sadrových ministrů vládu oslabí. Mluvčí Bílého domu Dana Perinová prohlásila, že odchod Sadrových lidí pro Málikího neznamená ztrátu většiny.
Analytik Joost Hiltermann se domnívá, že se Sadr rozhodnutím o stažení ministrů pokouší zklidnit hrozící rozkol svého klubu. Část příznivců mu prý zazlívá jeho tichou podporu bezpečnostní operaci v Bagdádu. "Sadr chce obnovit vnitřní disciplínu odchodem z politiky a návratem do ulic," řekl Hiltermann. Podle bagdádského politologa Hazíma Nuajmího jde jen o politický manévr. Připomenul, že Sadr neodvolal poslance.
Sadrův blok má v parlamentu víc než 30 z 275 křesel. Jeho poslanci i ministři bojkotovali práci parlamentu i vlády loni kvůli Málikího listopadové schůzce s americkým prezidentem Georgem Bushem. Do funkcí se vrátili až letos v lednu, když se parlament zavázal, že se bude zabývat požadavkem Sadrova uskupení na stanovení harmonogramu odchodu koalice.
Sadrovy milice, zvané Mahdího armáda, bojovaly v roce 2004 proti americkým vojákům v šíitských oblastech jižně od Bagdádu. Sadr se později zapojil do politiky a boje zastavil. Mahdího armáda je však terčem současné bezpečnostní operace v Bagdádu, protože na vlastní pěst a bez spolupráce s bezpečnostními složkami kontrolovala situaci v šíitských oblastech města.
Sadr své lidi z ulic odvolal, ale údajně několik set šíitských milicionářů bylo zatčeno. Sadr sám se prý zdržuje v Íránu. Minulý týden svolal manifestace u příležitosti čtvrtého výročí pádu Bagdádu. Účastníci demonstrací žádali odchod Američanů ze země.
Málikí popudil Sadrovo hnutí nedávnými výroky v Japonsku, když řekl, že není třeba stanovovat časový harmonogram odchodu koalice, neboť o stažení cizích vojáků rozhodne situace v Iráku.
U severoiráckého Mosulu v pondělí přišlo při útoku ze zálohy o život 13 iráckých vojáků. Americká armáda přiznala, že její vojáci při dnešním zátahu na členy irácké al-Kajdy v Ramádí zastřelili tři irácké policisty a jednoho zranili.
V Basře, druhém největším městě Iráku, demonstrovalo několik tisíc lidí. Žádali odvolání guvernéra provincie. Pochod směřoval od mešity ke guvernérově úřadu, který střežili iráčtí vojáci a policisté. Protest se obešel bez incidentů a lidé se po několika hodinách rozešli. Obyvatele Basry tíží časté výpadky elektřiny, nedostatek vody a odpad, který se vrší v ulicích.
Foto: AP
