Miliardy dolarů zahraniční pomoci v posledních deseti letech poháněly kábulský trh s realitami a vedly ke stavebnímu boomu. S blížícím se koncem zahraniční vojenské přítomnosti se obchod s nemovitostmi hroutí.
Nejlukrativnější segment trhu, který kryl poptávku bohatých afghánských kupců, zahraničních ambasád a mezinárodních organizací, prakticky ustrnul, píše server stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda.
"Nejsou žádní kupci. Všichni se vytratili," naříká kábulský realitní makléř Abdul Sami Mirza. "Politická situace je špatná a lidé nemají odvahu kupovat. Mnozí úplně opustili Afgánistán."
S chystaným stažením desítek tisíc spojeneckých vojáků do konce roku 2014 a nejistotou ohledně budoucí bezpečnostní situace a dalším přísunu zahraniční pomoci už klesly ceny nemovitostí v lepších čtvrtích Kábulu až o padesát procent.
Před rokem Mirza pronajímal velikou vilu jedné britské neziskové organizaci za 21 tisíc dolarů měsíčně (asi 430 tisíc Kč). Neziskovka však od té doby ukončila činnost a Mizra dnes není schopen najít nového nájemce, ačkoli nájemné snížil na 9 tisíc dolarů (185 tisíc Kč).
Afgánský podnikatel Abdul Hamid se před pěti lety přistěhoval do Kábulu a během stavebního boomu vystavěl desítky domů na prodej. Dnes je vysoce zadlužený a chystá se opustit zemi, jakmile se mu podaří odprodat zbytek nemovitostí. "Lidé realitnímu trhu kdysi důvěřovali. Dnes už nikoliv. Přemýšlejí, co bude zítra."
Zájem o levné bydlení však neutuchá. S příchodem venkovanů za prací vzrostla populace Kábulu za posledních deset let pětinásobně na více než 5 milionů. Během stavebního boomu se však levné bydlení nestavělo, a tak mnozí chudí příchozí živoří v provizorních přístřešcích.
Thomas Ruttig z vyzkumné organizace Afghanistan Analysts Network upozorňuje, že doznívající "vojensko-nezisková" ekonomika nafoukla ceny realit do nepřirozených výšin a vedla k pokřivení trhu. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že v roce 2010 tvořila zahraniční pomoc 97 procent afghánského HDP.
