Rebelský Karabach zvolil prezidenta
20.07.2007 10:42
Voliči ve čtvrtek rozhodli o prezidentovi rebelujícího ázerbájdžánského regionu Náhorní Karabach. Prvním mužem se stal Bako Saakjan (66).
Chudá arménská enkláva v Ázerbájdžánu zvolila včera novou hlavu státu. Oficiální představitelé doufají, že volba podpoří demokratický kredit této nikým neuznávané země a patnáct let po vyhlášení nezávislosti dosáhne mezinárodního uznání.
Volby vyhrál Bako Saakjan, bývalý šéf státní bezpečnostní služby. Ázerbájdžán vydal ihned prohlášení, že tyto volby nic neznamenají a nemají „vůbec žádný právní efekt“.
„Volil jsem Bako Saakjana protože je to dobrý člověk, který myslí na lidi a zajistí naši nezávislost,“ cituje agentura AP třiapadesátiletého stavaře Garika Haratuniana.
Válka o převážně Armény obývaný Náhorní Karabach v letech 1988-1994 byla jednou z nejkrvavějších ze série konfliktů souvisejících s rozpadem Sovětského svazu.
Separatisté podporovaní z Arménie obsadili Karabach a sedm přilehlých oblastí Ázerbájdžánu. Roku 1991 vyhlásili nezávislost. Výsledkem války bylo třicet tisíc mrtvých a milion uprchlíků.
Mezi oběma stranami trvá příměří a na území Náhorního Karabachu a přilehlých oblastech pod arménskou kontrolou funguje Republika Náhorní Karabach, na Ázerbájdžánu de facto nezávislá, de iure však nikým (ani Arménií) mezinárodně neuznaná.
Náhorní Karabach nepoužívá jako svou měnu ázerbájdžánský manat, ale arménský dram. Propojení obou zemí výstižně ilustruje skutečnost, že někdejší karabašský prezident Robert Kočarjan je od roku 1998 prezidentem Arménie. Roku 1992 byl prvním prezidentem nezávislého Náhorního Karabachu, roku 1997 ho na dvě volební období vystřídal Arkadij Ghukasjan. Saakjan je třetím prezidentem.
Několikero mezinárodních jednání v posledních letech na patové situaci nic nezměnilo. Ázerbájdžán požaduje vyklizení Armény okupovaných území, Arménie zase uznání nezávislosti Náhorního Karabachu.
Na 150 tisíc obyvatel náhorní plošiny je podporováno velkou arménskou diasporou z celého světa. Jsou velmi dobře ozbrojení, ale Ázerové chtějí oblast získat zpět i za cenu nové války.
To by pro Evropu neznamenalo nic dobrého, protože přes strategicky důležitou oblast mají vést ropovody, které sníží její energetickou závislost na Rusku.
Obyvatelé Karabachu teď s napětím sledují vývoj okolo Kosova, které také chce nezávislost. Pokud mezinárodní společenství Srby donutí vzdát se ho, zajásají a vznesou obdobný požadavek. A kdo bude další? Baskové? Kurdové? Nebo Jihotyroláci?
Na fotografii: 1) Nově zvolený prezident Bako Saakian; 2) Arméni se baví před volební místností, 20. červenec 2007
FOTO: AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.