Kurdistán
Referendum iráckých Kurdů je důvod k válce, tvrdí nacionalisté
24.08.2017 20:19
Referendum o nezávislosti, které na září plánuje irácká autonomní oblast Kurdistán, by mělo Turecko považovat za důvod k válce, řekl vůdce turecké nacionalistické opozice. Ankara, která se potýká už tři desetiletí s kurdskými separatisty na jihovýchodě země, se obává, že referendum by posílilo separatistické požadavky mezi 15 miliony Kurdy, kteří v Turecku žijí.
"Referendu, které (prezident iráckého Kurdistánu Masúd) Barzání chystá také ve městech obývaných iráckými Turkmeny, se musíme postavit. Měli bychom si uvědomit, že toto potenciální referendum je nácvikem na vytvoření budoucího Kurdistánu. Je zcela proti Turkmenům (žijícím v Iráku) a Turecku. Bude-li to nutné, mělo by se to považovat za důvod k válce," řekl na tiskové konferenci šéf Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli.
V osmatřicetimilionovém Iráku žijí asi tři miliony etnických Turkmenů, z nichž část obývá i místa v kurdských provinciích, zejména v oblasti Kirkúku a Irbílu. Hovoří jazykem blízkým turečtině a hojně jsou zastoupeni v Tall Afaru na severozápadně Iráku, který nebude předmětem referenda.
Iráčtí Kurdové obývají čtyři severoirácké provincie Dijála, Irbíl, Sulajmáníja a Halabdža. Dělají si nárok i na Kirkúk, což je provincie historicky obývaná Kurdy s velkými ropnými poli. Za současných bojů proti radikálům z Islámského státu (IS) ji vybojovaly kurdské milice. Už v minulosti se mělo konat referendum o tom, zda se Kirkúk stane součástí iráckého Kurdistánu, ale dosud se nekonalo. Podle irácké ústavy se má do referenda bránit arabizaci Kirkúku, již provozoval režim Saddáma Husajna. Provincie má něco přes milion obyvatel a Kirkúk se v Iráku považuje za hlavní sídlo etnických Turkmenů.
V dubnovém referendu o změně ústavy, jež vedlo k přeměně politického systému Turecka z parlamentního na prezidentský, se šéf MHP postavil za vládnoucí stranu Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Erdogana. Bahçeli sice vládní politiku neurčuje, ale zastupuje ten segment turecké společnosti, který se staví proti myšlence nezávislého Kurdistánu a podporuje irácké etnické Turkmeny, jež s Tureckem pojí historické a kulturní vazby.
Kurdové se o vznik nezávislého státu snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozparcelovaly koloniální mocnosti, a oblast obydlená Kurdy je v důsledku rozdělena mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.
V úterý s Barzáním jednal americký ministr obrany James Mattis. Spojené státy se obávají, že referendum Kurdů v Iráku by mohlo rozpoutat konflikt s Bagdádem a případně i s okolními zeměmi, což by zbrzdilo tažení proti teroristické IS v Sýrii a Iráku.
Proti referendu se ostře vyslovil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který ve svém projevu mimo jiné uvedl, že Turecko nepovolí zformování kurdského státu. Ve středu tento postoj tlumočil Barzánímu i šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.