Chromé sankce
Regály v ruských obchodech plné. Bělorusové se radují

Zákaz dovozu potravin ze zemí, které vyhlásily kvůli krizi na Ukrajině sankce proti Moskvě, má zatím na zásobování obchodů v Rusku jen minimální negativní dopady. Regály zůstávají plné, byť chudší o některý sortiment. Z embarga se trochu paradoxně radují třeba v Bělorusku. Také proto, že mnohé západní lahůdky jsou tam nyní k mání ve srovnání s dřívějškem za babku.

Ruský ekonomický list RBK (RBC Daily) přinesl tento týden několik článků s dobrými zprávami pro domácí potravinářský obchod, jeho zákazníky i Rusko obecně.

Od začátku srpna, kdy vstoupilo v platnost ruské protiembargo zakazující dovoz potravin z USA, Kanady, Austrálie, EU a Norska, se podařilo nalézt četné nové dodavatele, uvádí ruská Federální celní služba.

Zákaz dovozu se týká mimo jiné masa, ryb, mléka, uzenin, zeleniny, ovoce či ořechů. Noví importéři pocházejí například z Latinské Ameriky, Gruzie, Arménie a ze Srbska. Alexej Kozlov, šéfanalytik UFS Investment Company, označuje tyto a některé další země za vítěze ruského embarga.

Podle jeho názoru z něj profitují i mnozí ruští producenti, kteří více investují a snaží se zaplnit vzniklé skuliny na potravinovém trhu. Na tomto poli si prý vedou dobře, protože většina výpadků v dovozu jde nahradit. Platí se za to ale daň, a sice v podobě vyšších cen.

Také Anton Soroko, analytik investičního holdingu FINAM, vidí řadu zemí jako profitéry embarga. Vedle už zmíněných též Izrael, Turecko, Nový Zéland a některé africké státy. Výhody spatřuje i u domácích producentů, ale s výhradami. Výpadky v importu v jeho mnohosti a pestrosti nemůžou sami Rusové úplně nahradit.

Někteří ruští producenti masa dodávají, že ze sankcí zatím mají jen málo, protože svůj odbyt nemůžou v krátké době rychle zvýšit. Organická produkce má totiž své vlastní výrobní cykly. Navíc, dovoz vepřového je kvůli veterinárním předpisům už od letošního března zastaven. Od té doby jeho ceny stoupají - a nejen vepřového.    

Jak uvádí celní služba, dlouhou řadu produktů bylo možné nahradit, ale některé nikoli. V regálech obchodů tak například chybějí bobule (maliny, borůvky, ostružiny, angrešt...) z Polska, Řecka, Španělska a Nizozemí. Nešlo nahradit ani chřest z Francie nebo Belgie. Totéž platí pro studenovodní krevety z Kanady.

S podobným, navíc nejspíše jen dočasným ochuzením sortimentu se ale drtivá většina ruských spotřebitelů dokáže lehce smířit. Problémem je ale už zmíněné zvyšování cen, především  masa.

Celkové dovozy potravin a látek k výrobě potravin klesly v srpnu ve srovnání s rokem 2013 o 7,5 procenta, uvádějí ruští celníci. U jednotlivých potravin, kterých se zákaz dovozu týká, je ale pokles importu výrazný.

Import mléčných produktů se snížil o 57 procent, vepřového o 45 procent, zeleniny o 44 procent a drůbeže o 39 procent. Pouze hovězího se dováží více než před embargem, nárůst činí celých 47 procent.

Evropská unie je ve svých vývozech do Ruska postižena mnohonásobně více než Spojené státy. Z celkového objemu dovozů se zákazy týkají z USA jen čtyř procent, po dvou procentech z  Kanady a Austrálie a jednoho procenta z Norska. Potenciální ztráty těchto zemí odhadují ruské úřady na v přepočtu asi 182 miliard korun.

Zdá se, že hodně bity jsou v tomto směru Polsko a Litva. Polsko prý musí počítat se zvýšení obchodního deficitu o 52 procent, Litva odhadem o 47 procent. Vyjádřeno v penězích to v případě Litvy znamená ztrátu až desítek miliard korun, uvádí ruský celní úřad. 

Finsko musí počítat se ztrátami až 78 miliard korun.

Bělorusové si mnou ruce

Ze zákazu dovozu mnoha unijních potravin do Ruska profitují mezi jinými Bělorusové, a to hned v několika směrech. Nejen že běloruští byznysmeni nakupují v EU "zapovězené" zboží a reexportují ho dále do Ruska, s nímž je Bělorusko v celní unii, ale radují se i běloruští spotřebitelé. Proč? Regály v obchodech jsou plné a ceny dlouhé řady potravinářských výrobků klesly.

Francouzský sýr, čokoláda z Belgie a Švýcarska (nečlen EU), kandovaný cukr z Německa, pravá italská pasta, španělská šunka a dokonce i žrádlo pro kočky z Francie. Radují se tak nejen lidé, ale i jejich mazlíčci. V Bělorusku nyní na široké frontě objevují evropské delikatesy.

Ruský prezident Vladimír Putin totiž svým embargem přinutil evropské producenty potravin, aby hledali nová odbytiště. A tak plní také obchody v Bělorusku, kde podle části západních médií vládne poslední evropský diktátor. Fakticky je ale prezident Alexandr Lukašenko mnoha svými krajany oblíben.

Bělorusové si tak dnes dopřávají "západních" laskomin, které ještě nedávno nabízely jen fajnovější obchody. Za třikrát i čtyřikrát vyšší ceny než ve zbytku Evropy. Teď leží v regálech supermarketů a můžou si je dovolit koupit i ti z 9,5 milionů Bělorusů, kteří se na ně ještě začátkem léta jen smutně dívali.

Na ovoce či sýry importované ze Západu dosáhnou nyní i důchodci. Kilo paprik nebo meruněk bylo začátkem září za plus mínus 28 korun.

Úspěch potravin z EU je značný, nehledě na agitaci státní televize, aby se upřednostňovalo domácí zboží. Je to ale těžké přesvědčování po mnoha letech, kdy masy konzumovaly až na výjimky domácí produkci. Její konzumace má ale své důvody a i jisté přednosti.

Vláda v Minsku velmi dbá na potravinovou soběstačnost země a je v tomto směru úspěšná. I díky nařízením - až 85 procent zkonzumovaných potravin musí pocházet z Běloruska. Hlavně mnohde v provincii, na vesnicích, nabízely a nabízejí obchody téměř jen regionální produkty.

Cena řady z nich teď - na rozdíl od západních dovozů - stoupla, protože běloruští potravináři ucítili příležitost a exportují více do Ruska.

Jen pokud jde o alkoholické nápoje z Evropské unie, jejich ceny většinou neklesly, nebo jen trochu. Škoda, že Vladimír Vladimírovič nevyhlásil embargo také na západní alkohol, "stěžují" si s úsměvem někteří Bělorusové.