Kreml posílí svou vojenskou přítomnost v syrském vzdušném prostoru. Po sestřelení svého letounu Su-24 Tureckem, které prezident Vladimir Putin označil za ránu do zad, dostanou napříště ruské bombardéry doprovod v podobě stíhacích letadel. Proti potenciálním útočníkům bude navíc připraven zasáhnout z moře ruský raketový křižník.
Ruská armáda rovněž umístí na letecké základně v Sýrii moderní protiletadlový raketový systém S-400, oznámil ministr obrany Sergej Šojgu.
Rusko využívá nedaleko syrské Latákíje leteckou základnu Hmímím, odkud startují ruské stroje k náletům na cíle v Sýrii.
Rakety S-400 patří k nejmodernějším zbraním ruských ozbrojených sil, ve výzbroji jsou od roku 2007. Jejich operační dosah je až 400 kilometrů, zasáhnout mohou i rychle letící bojové letouny ve výšce až 30 kilometrů. Systém může likvidovat kromě leteckých sil protivníka i balistické rakety a střely s plochou dráhou letu.
Po úterním zničení ruského frontového bombardéru Su-24 v turecko-syrském pohraničí, zřejmě raketou odpálenou z tureckého stíhače F-16, se již tak napjatá situace v oblasti ještě dále vyostřila.
Podle náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu se sestřelený Su-24 zřítil v Sýrii, asi čtyři kilometry od hranic s Tureckem.
-5655787c7cd37_320x227.jpg "Generálporučík Rudskoj o sestřelení Su-24.")
Turecký F-16 se k ruskému bombardéru přiblížil skoro nepozorovaně a jeho raketa zasáhla Su-24 nad syrským územím poté, co ruští piloti zřejmě kratičce, na několik vteřin, narušili turecký vzdušný prostor.
Všechny okolnosti incidentu ještě stále nejsou jasné.
Generální štáb v Moskvě rovněž vypracovává dodatečná opatření k zajištění ruského letectva v Sýrii, uvedl generáporučík Sergej Rudskoj. Dodal, že ruské bombardéry a bitevníky budou operovat pouze pod krytím stíhaček. Dosud takovou ochranu neměly.
Navíc dostal ruský raketový křižník Moskva rozkaz, aby zaujal pozici před syrským středomořským pobřežím a zničil všechny cíle, které by mohly v zemi zmítané občanskou válkou ohrožovat ruské letectvo.
Křižník má ve své výzbroji střely S-300F Fort, které jsou námořním protějškem kompletu protivzdušné obrany S-300, což je jeden z nejlepších výrobků ruského zbrojního průmyslu.
"Varujeme, že budou zničeny všechny potenciálně nebezpečné cíle," uvedl generál Rudskoj.
Rusko už v uplynulých dnech a týdnech začalo výrazně posilovat pozemní protivzdušnou obranu Sýrie pod vládou prezidenta Bašára Asada.
Podle dosavadních informací z Moskvy se piloti zasaženého bombardéru katapultovali, avšak jeden byl zabit ještě "ve vzduchu palbou vedenou ze země" syrskými povstalci. Druhý podle čerstvých informací z Moskvy stále žije. V noci na dnešek se nicméně opakovaně objevily z různých zdrojů informace, že by oba ruští piloti mohli být stále naživu.
Při následné pátrací operaci po sestřelených pilotech, kterou uskutečňovaly dva vrtulníky Mi-8, zahynul další ruský voják.
"Během operace byl jeden z vrtulníků poškozen palbou ze střelných zbraní a musel nouzově přistát na neutrálním území. Jeden námořní pěšák zahynul," řekl novinářům generálporučík Sergej Rudskoj. Dodal, že posádku sestřeleného vrtulníku se podařilo evakuovat do bezpečí, sestřelenou helikoptéru mezitím povstalci zničili minometnou palbou.
Ruské letectvo podle generála operuje v oblasti, kde syrské vládní jednotky válčí s "nejradikálnějšími bandami", v jejichž řadách prý bojuje i více než tisícovka Kavkazanů.
K incidentu s ruským bombardérem se aktuálně vyslovil i ruský premiér Dmitrij Medveděv. Ankara podle něj hájí islámský stát, na čemž není nic divného s přihlédnutím k finančním zájmům množství osob v Turecku, které jsou mimo jiné napojeny na dodávky ropy od džihádistů. Šéf ruské vlády označil akce tureckých úřadů za nerozvážné a zločinné.
Podle tureckého tisku se na kšeftech s ropou těženou na území ovládaném islamisty v Sýrii podílí i Bilal Erdogan syn tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Bilal vlastní několik námořních společností a údajně podepsal kontrakty s evropskými podniky na převoz kradené ropy do asijských zemí.
