Moskva a Ankara se hospodářsky stále více sbližují. Při první oficiální návštěvě v Turecku podepsal tento týden ruský prezident 17 dohod. Za nejdůležitější je považována smlouva o výstavbě a provozování první atomové elektrárny v Turecku.
Proklamovaným cílem obou zemí je zvýšit dosavadní vzájemný obchod během příštích pěti let z 38 na 100 miliard dolarů. Rozvoj turistiky má zase podpořit oboustranné zrušení víz.
Projekt výstavby jaderné elektrárny má hodnotu 20 miliard dolarů. Zařízení se čtyřmi reaktory a celkovým výkonem 4800 megawattů má vybudovat ruský Atomstrojexport v jihotureckém přístavním městě Akkuyu. Zařízení má být napojeno na síť do roku 2017.
Rusko sice realizuje jaderné projekty i v jiných zemích, třeba v Číně, Íránu nebo Indii, ale tentokrát jde podle Kremlu o novum. Elektrárnu v Turecku bude totiž Rusko nejen stavět, ale také vlastnit.
Stavba elektrárny se opakovaně odkládala. Když Rusko přišlo před dvěma lety v tendru se svou nabídkou, turecké soudy nejdříve zpochybnily jeho právoplatnost. Mimo jiné se kritizovalo, že s ohledem na fosilní paliva je už Turecko silně závislé na Rusku a že se tato závislost elektrárnou ještě zvýší. Zpochybňuje se i bezpečnost projektu - s odkazem na nebezpečí zemětřesení.
Méně sporný je ovšem cíl Ankary dopravovat ropu ve zvýšené míře pozemními vedeními z Černého moře ke Středozemnímu moři. Ulehčilo by se tak přetížené a s mnoha tankery nebezpečné vodní trase na Bosporu.
Plánovaný ropovod by vedl přes Anatolii ze Samsunu do Ceyhanu. Moskva se zprvu k tomuto projektu stavěla skepticky, avšak nyní jej podporuje.
Foto: Atomstrojexport a Kreml