Rusko prý zdrží práce na jaderné elektrárně v Íránu

Moskva opětovně varovala Teherán, že zdrží zahájení provozu první íránské jaderné elektrárny v Búšehru, kterou budují Rusové, pokud se bude íránská strana i nadále opožďovat v platbách. Írán prý za výstavbu elektrárny dluží Rusku ještě 50 milionů dolarů (asi miliardu korun). Zpožďování splátek však Írán odmítá a vyzývá Rusko, aby dodalo palivo pro búšehrský závod ještě v březnu, jak bylo dohodnuto.

Rusko si minulý měsíc stěžovalo, že Írán v uplynulých měsících zaplatil jen zlomek požadované měsíční částky 25 milionů dolarů (zhruba 535 milionů korun) na výstavbu jaderného závodu a že vzhledem k opožděným platbám se zdrží spuštění reaktoru i dodávky paliva. "Další vyhýbání se těmto otázkám jen ještě zhorší současné zpoždění ve výstavbě elektrárny," řekl agentuře Reuters nejmenovaný ruský činitel v oblasti jaderné energie.

Íránští představitelé tvrzení Rusů o opožděných platbách popírají. Naznačují, že Moskva ustupuje tlaku mezinárodního společenství, které požaduje tvrdší postoj vůči Teheránu kvůli jeho neochotě vzdát se obohacování uranu.

Náměstek ředitele Íránské organizace pro jadernou energii Mohammad Saídí prohlásil, že Teherán je připraven poskytnout více peněz, aby umožnil spuštění elektrárny podle plánu letos v září, informovala ruská státní televize Věsti-24. Saídí také vyzval Rusko, aby dodalo uranové palivo pro závod ještě tento měsíc, jak bylo dohodnuto.

Některé státy naléhají na Rusko, aby stavbu elektrárny v Búšehru zcela zastavilo. Podle nich totiž podporuje snahy Teheránu o zvládnutí technologie obohacování uranu a výroby atomové bomby. Zdá se, že Saídího dnešní prohlášení naznačuje, že Írán je ve snaze docílit urychlení dodávek jaderného paliva ochoten k některým ústupkům, míní AP.

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve čtvrtek ve Vídni schválila částečné zastavení technické pomoci Íránu v oblasti jaderné energie odvetou za jeho vytrvalé odmítání přerušit obohacování uranu. Učinila tak rovněž v souladu s prosincovou rezolucí Rady bezpečnosti OSN, která Íránu neúspěšně dala šedesátidenní lhůtu na ukončení sporných projektů a zároveň jej potrestala prvními omezenými sankcemi.

Foto: archiv