Šen-čen se směje, Hongkong pláče. Zatímco je druhé jmenované město ponořené do bezprecedentní existenciální krize, jeho soused z pevninské Číny hned za hranicemi má před sebou růžovou budoucnost, napsal francouzský list Le Monde.
V neděli 18. srpna, ve chvíli, kdy milion a půl obyvatel Hongkongu opět demonstrovalo proti místní vládě i proti Pekingu, zveřejnily čínské úřady rozhodnutí přijaté ústředním výborem komunistické strany Číny z 24. července: Šen-čen by se měl stát "pilotní oblastí, kde bude demonstrován čínský socialismus". Jistě, není to příliš inspirativní prohlášení, a to bezpochyby úmyslně. Nicméně při bližším pohledu nejde o nic jiného, než že se z Šen-čenu stane nová laboratoř čínského kapitalismu.
Zamýšlený časový plán je ambiciózní. Od roku 2025 by měl být Šen-čen jedním z nejvýznačnějších světových měst "kvůli síle jeho ekonomiky a kvality jeho rozvoje". O dalších deset let později by se toto město s 12 miliony obyvatel mělo stát "národním příkladem vysoce kvalitního rozvoje a celosvětově uznávaným centrem inovací a podnikání".
V roce 1978 vybral tehdejší prezident Teng Siao-pching tuto malou rybářskou vesnici jako výkladní skříň otevřenosti své země vůči okolnímu světu. Úspěch předčil jeho očekávání. O 40 let později je Šen-čen sídlem několika technologických gigantů, jako například telekomunikačního obra Huawei, světového lídra na poli civilních dronů DJI či přední internetové společnosti Tencent, jejíž komunikační aplikace Wechat je nejpopulárnější v celé Číně.
Nyní by však mělo město směřovat ještě dál, především by se z této metropole čínských pokročilých technologií měl stát "nový typ světového finančního centra".
Takové ambice nemohou nechat Hongkong lhostejným. Komunističtí vůdci si vymysleli koncept "oblasti delty Perlové řeky", v rámci něhož chtějí přiblížit Hongkong a Macao k jižní Číně. Silniční a železniční infrastruktura by měla ulehčit obchod mezi těmito oblastmi, které dříve oddělovala hranice a mají různé měny a zákony. Aby mohla čínská oblast konkurovat americkému Silicon Valley, musí stát na trumfech všech devíti čínských měst a obou teritorií, která ji tvoří.
"Hongkong zůstane centrem financí a mezinárodní arbitráže a Šen-čen si určitě začne konkurovat se Šanghají. V Hongkongu můžete koupit či prodat jakékoliv akcie. V pevninské Číně zatím není ani vláda práva a ani tam nelze směnit měnu. Šen-čen nahradí Hongkong jen v mezích stanovených čínskou vládou. Momentálně jsou tam - pokud započítáme i Macao - tři hranice, tři vlády a především tři kultury. Integrace není něco, co lze nařídit shora," poznamenává Harley Seyedin, předseda americké obchodní komory v jižní Číně.
Vzhledem k tomu, že má Čína od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga do funkce v roce 2012 tendenci spíše se uzavírat do sebe, nelze předpovědět, jak dalece bude Šen-čenu umožněno stát se čínským Wall Streetem. Je ale jasné, že poměr sil mezi bývalou rybářskou vesnicí a bývalou britskou kolonií se obrací. "Hongkong je velice malý. A jeho hospodářský růst je omezený. Mezi dvěma a třemi procenty za rok oproti asi sedmi procentům u Šen-čenu. Už dnes je HDP Šen-čenu vyšší než to hongkongské a v budoucnu i města jako Čchung-čching a Čcheng-tu (na západě země) Hongkong předstihnou," uvádí Kuo Wan-ta, viceprezident Čínského rozvojového institutu z Šen-čenu.
Neklamným znakem je růst cen nemovitostí. Jeden prodejce v Šen-čenu chystá prodej domu za rekordní cenu: dva miliony eur (51,8 milionu korun) za 155 metrů čtverečních. Podle hongkongského anglicky píšícího deníku South China Morning Post jen po oznámení vlády o jejích úmyslech pro Šen-čen zde vyskočily ceny nemovitostí za dva týdny o deset procent, napsal francouzský list Le Monde.
