Saúdská Arábie je v případě, že Teherán vyrobí atomovou zbraň, odhodlaná učinit totéž. Říká to bývalý americký diplomat Dennis Ross, kterého o tom už před třemi roky ujistil saúdský král Abdalláh.
Tehdejšího zvláštního poradce pro Perský záliv takto král varoval v dubnu 2009, a nic na jeho přesvědčení nezměnila Rossova obhajoba nešíření jaderných zbraní. "Jestli si pořídí jaderné zbraně, my si pořídíme jaderné zbraně," neustupoval prý král.
O tomto odhodlání se už spekulovalo dříve, nicméně Rossův projev je prvním víceméně oficiálním potvrzením, píše deník Haaretz. Podobně to ale naznačoval princ Turkí al-Fajsal, někdejší šéf saúdské rozvědky a ambasador v USA (a pravděpodobný příští ministr zahraničí) - íránská atomová bomba by prý "donutila Saúdskou Arábii k způsobům politiky, jež by mohly vést k nevyřčeným a možná dramatickým důsledkům", prohlásil v Rijádu na konferenci o bezpečnosti v Zálivu.
"Je naší povinností vůči našemu národu a lidu zvažovat všechny možnosti, včetně držení takových zbraní." Rovněž The Times v únoru citovaly anonymního saúdského představitele, že by království přistoupilo k jadernému programu, a v roce 2007 prý podobně král Abdalláh ujišťoval ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle Haaretzu je otázka saúdské atomové bomby důležitou motivací Washingtonu, aby Teherán ve vývoji zastavil. Pro prezidenta Baracka Obamu je prevence atomových zbraní důležitou prioritou. Saúdská Arábie se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní připojila roku 1988 a oficiálně je oponentem jaderné přítomnosti na Blízkém východě.
Tradičně však měla úzké vztahy s Pákistánem, který je jedinou jaderně vyzbrojenou muslimskou zemí, a Rijád by od něj nejspíš mohl dostat tyto zbraně v rámci týdnů, kdyby se bezpečnostní situace na Blízkém východě zhoršila, napsaly The Times. Obě země takovou dohodu popírají.
