Stárnoucí saúdský král Abdalláh potřebuje vnést do své vlády čerstvou krev, aby pomohl rozptýlit obraz gerontokracie a zmírnil intenzivní rivalitu ve vládnoucí rodině. Politická stabilita monarchie je věc celosvětového zájmu. Tento stát kontroluje přes pětinu světových zásob ropy, je to klíčové místo pro americkou politiku v oblasti, významný držitel dolarových vkladů a sídlo největší arabské burzy.
Změny na vrcholu obvykle nemění saúdskou politiku v OPEC (Organizaci zemí vyvážejících ropu), ale mohly by postihnout reformy, které král Abdalláh, teď asi šestaosmdesátiletý, zahájil, aby oslabil moc duchovních nad společností a přilákal investory s cílem napomoci vytváření pracovních míst pro 18 milionů domorodých obyvatel, píše agentura Reuters.
Diplomaté a analytici říkají, že jeho nástupci by nemusili souhlasit s některými z těchto širokých politických cílů.
Mnohé osobnosti královské rodiny jsou sedmdesátníci nebo osmdesátníci. Mnozí technokrati, kteří pomáhali reformy zavádět, jsou také staří.
V posledních dvou letech Abdalláh jmenoval technokraty na některá ministerstva, do centrální banky a do ropného průmyslu, aby podpořil své reformy, ale úmrtí sedmdesátiletého ministra práce minulý měsíc připomnělo, že je zapotřebí nové krve.
Dalším zdrojem starostí je, že rijádský guvernér princ Salmán, klíčový člen královské rodiny, se podle srpnové zprávy podrobil v USA operaci páteře. Salmán (74), jehož fotka je v saúdských denících skoro denně, je jeden z nejvýše postavených mladších princů, o nichž se soudí, že aspirují na nejvyšší post.
Dosud bylo nástupnictví omezeno na syny zakladatele moderního státu Abdal Azíze ibn Saúda. Naživu je jich už jen kolem dvaceti a mnozí jsou nemocní.
K rozšíření možností z čeho brát by bylo zapotřebí, aby královská rodina otevřela dveře i vnukům, kterých je 600 až 900 a z nichž mnozí drží posty ve vládě, hospodářství a médiích. Ale to by s sebou přineslo nebezpečí zesílení rivality mezi Saúdy, říká Simon Henderson, autor několika studií o saúdském nástupnictví.
"Není žádný náznak, že se to teď stane. Synové se dosud chtějí stát králem a taky nechat něco svým synům," řekl Henderson.
S cílem regulovat nástupnictví po Abdalláhovi byla ustavena "rada loajality", ale její přesný mandát a pravomoci jsou nejasné.
Diplomaté říkají, že koruna připadne ještě nejméně jednou některému ze synů ibn Saúda. Největší šance se poté, co byl během loňského dlouhého léčení nemoci korunního prince Sultána povýšen na druhého náměstka předsedy vlády, přičítají asi 76letému mocnému ministru vnitra princi Najífovi.
Pro případ, že by výběr padl na Najífa, jednoho z nejkonzervativnějších princů, mají liberálové obavy o reformy. Politický analytik Theodore Karasik ale tvrdí, že ve hře jsou i jiní, jako třeba šéf rozvědky princ Mugrín, který je ve svých 67 letech mezi svými pairy mladíčkem.
Diplomaté říkají, že od léčení prince Sultána v zahraničí je soupeření mezi princi intenzivní. Královský palác říká, že Sultán, kterému může být kolem 85, byl vyléčen. Podle diplomatů šlo o rakovinu.
Činitelé říkají, že Sultán pracuje normálně, ale podle diplomatů je ho od prosincového návratu na veřejnosti vidět méně. Zdá se, že některé jeho úkoly prozatím neoficiálně převzali jiní princové.
Po loňské válce se šíitskými povstalci v Jemenu vystoupil do popředí Sultánův syn Chálid (asi 61), teď náměstek ministra obrany. Dle diplomatů je kandidátem na ministra obrany, kterým je od roku 1963 jeho otec.
Princ Najíf a jeho syn, šéf protiteroristického boje Muhammad bin Najíf (asi 51), který loni přežil pokus al-Kajdy o zavraždění, byli také víc zapojeni do jednání s Jemenem. Abdalláh mezitím jmenoval svého syna Mutiba (asi 57) zástupcem velitele Národní gardy.
Další z královské rodiny, kterého je nutno sledovat, jsou reformistický guvernér Mekky Chálid Fajsal, syn zesnulého krále Fajsala a bratr veterána na postu ministra zahraničí Saúda Fajsala, říkají diplomati.
Ale i kdyby se synové Sultána, Najífa, Andalláha a dalších dostali víc do popředí, pořád potřebují pomoc svých stárnoucích otců, aby je udrželi v úřadech, povyšovali a chránili, tvrdí Henderson.
S cílem pokračovat v reformách přivedl Abdalláh do vlády nové technokraty. Největší pozornost vzbudilo, že náměstkem ministra školství se poprvé stala žena.
"I když ministerstva zahraničí, financí a ropného průmyslu v poslední době neměnila vedení, pravděpodobně jsou na řadě," řekl Karasik.
Kvůli chabému zdraví by mohl odstoupit Saúd Fajsal, který je ministrem zahraničí od roku 1975, ale královská rodina se ještě musí shodnout na nástupci, říkají diplomati. I tento princ prodělal (letos) operaci páteře.
O dalším veteránovi, 75letém ministru ropného průmyslu Alím Nuajmím se soudí, že jde těžko nahradit.
Analytici říkají, že hlavním věrohodným mladším kandidátem by byl Chálid Falíh, šéf státního ropného gigantu Saudi Aramco. Tento post převzal teprve loni. Dalším možným kandidátem by mohl být Nuajmího náměstek Abdal Azíz bin Salmán, syn prince Salmána, který je na ministerstvu už přes 15 let.
