Při nedělním sebevražedném atentátu v jihovýchodním Íránu přišlo o život 42 lidí, mezi nimiž je několik velitelů revolučních gard, místní kmenoví vůdci i civilisté. K útoku se přihlásila sunnitská povstalecká skupina, která bojuje na jihu Íránu za práva Balúčů. Gardy však útok připsaly Spojených státům, íránská televize zase obvinila Velkou Británii.
Zraněny byly další desítky. Mezi mrtvými je pět důstojníků gard, z toho dva vysocí velitelé organizace. Šlo o generála Núrálího Šústarího, zástupce velitele pozemních sil gardy, a velitele v provincii Sístán a Balúčestán generála Mahamdzadíha. Dále při útoku přišli o život i nejméně tři velitelé oddílů z provincie Sístán a Balúčestán. Smrt těchto důstojníků potvrdil i předseda íránského parlamentu Alí Larídžání.
ČTĚTE TAKÉ: Íránské revoluční gardy chtějí soud Musávího
Írán obvinil Satana: Za útokem na mešitu stojí USA
Sebevrah zaútočil v půl sedmé ráno u vchodu do jednací místnosti ve městě Píšín, kam gardisté přijížděli na setkání s místními kmenovými vůdci. Město leží v okrese Sarbáz na hranici s Pákistánem. Sebevrah měl nálože umístěné na těle. Podle íránské televize Press TV se ozvaly ve téže chvíli dvě detonace, jedna z jednací místnosti, druhá od konvoje gardistů. Mezi oběťmi jsou kromě gard i civilisté a představitelé místních kmenů.
Státní televize uvedla, že se k útoku přihlásila skupina Džundalláh. Povstalecká skupina sunnitských Balúčů Džundalláh (Boží vojáci) se hlásí mj. k odpovědnosti za květnový atentát na mešitu v provinční metropoli Záhedánu, při němž zahynulo 25 osob. Balúčové usilují o samostatnou islámskou republiku.
Provincie Sístán a Balúčestán na hranici s Afghánistánem a Pákistánem je častým dějištěm střetů mezi bezpečnostními silami, sunnitskými povstalci a pašeráky drog.
Za sunnitskou republiku
V roce 2007 zahynulo při útoku Balúčů poblíž Záhedánu jedenáct gardistů. V předchozím roce sunnité unesli sedm íránských vojáků, které propustili až po vyjednávání, jež vedli prostředníci z místních kmenů.
Íránské oficiální zdroje se snaží propojit útoky se zahraničními silami. „Útok mají jistě na svědomí zahraniční síly, především ty spojené s globální arogancí," stojí v prohlášení velení revolučních gard. V Íránu se termín „globální arogance" používá pro Spojené státy.
Írán obviňuje Washington, že Džundalláh podporuje, aby v zemi vyvolal nestabilitu. Spojené státy ovšem rezolutně popřely, že by s útokem měly cokoli společného. "Odsuzujeme tento teroristický čin a želíme ztráty nevinných životů. Zprávy o údajném zapojení USA jsou naprosto nepravdivé," řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ian Kelly.
„Informované zdroje nám sdělily, že britská vláda se přímo podílela na teroristickém útoku, poskytla organizační pomoc i vybavení a zaměstnala profesionální teroristy," sdělila zase Íráncům státní televize. Šlo prý o snahu částečně převést problémy Západu v sousedícím Afghánistánu na Írán. Britská vláda teroristické útoky odsoudila a vyjádřila soustrast rodinám zabitých gardistů.
Obvinění pravděpodobně zvýší napětí mezi Teheránem a Západem. V pondělí přitom mají začít rozhovory mezi Íránem, Spojenými státy, Francií a Ruskem ve Vídni. Jednat se má i o íránském jaderném programu.
Mocné gardy
Někteří analytikové se domnívají, že Balúčové navázali spojenectví s různými skupinami, včetně afghánského Talibanu i pákistánské tajné služby ISI. Tyto organizace prý mohou Balúče zneužívat jako nástroj v boji proti Íránu.
Íránští činitelé si předvolali pákistánského diplomata, aby mu tlumočili protest proti využívání pákistánského území "teroristy", oznámila tisková agentura Isna.
Revoluční gardy jsou silnou a vlivnou vojenskou jednotkou v Íránu. Podílely se na vítězství islámské revoluce v roce 1979 a zůstaly oddělené od armády. Jsou považovány za ochranu režimu islámských duchovních a nepodléhají pravidelné armádě, nýbrž duchovnímu vůdci země ajatolláhovi Alímu Chameneímu.
Garda zvaná Strážci revoluce je ideologickou armádou režimu a podporuje znovuzvoleného ultrakonzervativního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Zúčastnila se i zásahů proti demonstrantům požadujícím zrušení kontroverzních voleb.
Foto: Reuters
