Rohingové nejsou původní obyvatelé Barmy, řekl vrchní velitel barmské armády generál Min Aun Hlain na schůzce s americkým velvyslancem. Diplomat s šéfem armády probíral operaci barmské armády na severu Barmy, v jejímž důsledku ze země uteklo přes půl milionu Rohingů. Generál obvinění spojená s barmskou armádou přešel a uvedl, že média počet rohingských uprchlíků nadsazují, napsala agentura Reuters.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ve středu informoval, že kvůli operacím barmské armády v Arakanském státě na severu Barmy uteklo v minulých týdnech do Bangladéše přes půl milionu muslimských Rohingů. Armáda vypaluje vesnice a likviduje sklizeň, aby zamezila návratu uprchlíků.
Generál Min Aun Hlain je nejmocnější osobou převážně buddhistické Barmy a jeho zjevně nekompromisní postoj odráží, jak málo si armáda z mezinárodní kritiky dělá, napsala agentura Reuters. Barmánci tažení barmské armády Arakanském státě veskrze schvalují, vlna buddhistického nacionalismu smetla u většiny domácího obyvatelstva jakýkoli soucit soucit s rohingskou menšinou.
Min Aun Hlain Rohingy označuje za "Bengálce", což muslimská menšina považuje za urážlivé, a za původce problému označuje britské kolonisty. "Bengálce do země nepřijala Barma, ale kolonisté. Nejsou to původní obyvatelé," řekl generál americkému velvyslanci. "Bengálci pochází z Bengálska."
Odkazoval přitom na historický region, který se rozkládal na rozhraní nynějšího indického státu Západní Bengálsko a Bangladéše. Barmské úřady Rohingy považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně.
Vysoký počet uprchlíků generál označil za "propagandu vedenou pomocí médií".
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn operace vlády označil za " učebnicový příklad etnické čistky". Evropská unie a Spojené státy zvažují sankce proti špičkám barmské armády. V pátek má Barmu navštívit vrchní diplomat OSN pro politické záležitosti Jeffrey Feltman.
Vláda vojenské junty sice v Barmě skončilo v roce 2011, ale nynější barmskou vládu Národní ligy pro demokracii omezuje tehdejší ústava. Ta zajišťuje armádě čtvrtinu parlamentních křesel, vojsko ovládá i klíčová ministerstva.