Bangladéšský speciální tribunál dnes odsoudil k trestu smrti vůdce největší islámské strany v zemi za jeho podíl na smrti tisíců lidí během války za nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Mauláná Matiur Rahmán Nizámí, vůdce Bangladéšského islámského společenství, vyslechl rozsudek nabité soudní síní v bangladéšském hlavním městě Dháce. Jednasedmdesátiletý Nizámí, bývalý ministr, byl obviněn ze 16 bodů obžaloby včetně genocidy, vraždy, mučení, znásilnění a ničení majetku.
Policie a polovojenské jednotky posílily bezpečnostní opatření kolem soudní budovy v obavě, že by rozsudek mohl vyvolat nepokoje, jako tomu bylo v případě předchozích rozsudků.
Bangladéš viní pákistánskou armádu a její místní spolupracovníky ze smrti tří milionů lidí a ze znásilnění 200 tisíc žen. Válka trvala devět měsíců a do uprchlických táborů v sousední Indii během ní uprchlo zhruba deset milionů lidí.
Žaloba uvedla, že Nizámí působil během války za nezávislost jako vrchní velitel ozbrojené skupiny al-Badr, která prováděla systematické mučení a zabíjela ty, kdo podporovali nezávislost, včetně učitelů, inženýrů a novinářů.
Tato skupina je obviněná ze zabití desítek lidí, které unášela z jejich domů. Podle obžaloby osobně provedl či nařídil smrt téměř 600 Bangladéšanů. Žaloba rozsudek uvítala, obhajoba uvedla, že se proti němu odvolá.
Dva speciální tribunály ustavila bangladéšská premiérka Šajch Hasína Vadžídová, aby soudily osoby odpovědné za válečné zločiny.
Dosud vynesly deset verdiktů a jeden z vysokých představitelů Bangladéšského islámského společenství už byl za svou úlohu při zabíjení stoupenců nezávislosti popraven oběšením.
Britská Indie se v roce 1947 po odchodu Britů rozdělila na převážně hinduistickou Indii a na muslimský Pákistán. Ten tehdy tvořily Západní Pákistán (dnešní Pákistán) a Východní Pákistán, který vznikl z muslimské části Bengálska na východě Indie. V roce 1971 se při krvavé válce odtrhl od západní části země a vznikl z něj Bangladéš.
