Smrt disidenta
Šéfka Nobelova výboru: Za smrt disidenta může i čínská vláda

Vláda v Pekingu je spoluzodpovědná za předčasnou smrt čínského disidenta, básníka a nositele Nobelovy ceny za mír Lioua Siao-poa, kterou oznámily čínské úřady. V Oslu to řekla předsedkyně norského Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová. Zármutek nad skonem disidenta vyjádřili mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová či vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. OSN, Berlín, Paříž i Washington žádají svobodu pohybu pro Liouovu vdovu Liou Siu.

"Čínská vláda má velkou zodpovědnost za jeho předčasnou smrt," sdělila Reissová-Andersenová. "Považujeme za hluboce znepokojující, že Liou Siao-po nebyl přemístěn do zařízení, kde by mohl dostat odpovídající lékařskou péči dříve, než se stal nevyléčitelně nemocným," dodala.

"Zprávy o vážném stavu Lioua Siao-poa se setkaly částečně s mlčením a s opožděnými váhavými reakcemi po celém světě... Je smutnou a znepokojivou skutečností, že zástupci svobodného světa, kteří si sami cení demokracie a lidských práv, jsou méně ochotni postavit se za tato práva ve prospěch jiných," stojí také v prohlášení Reissové-Andersenové.

Guterres je disidentovou smrtí "hluboce zarmoucen," sdělil mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

"Hnutí za lidská práva v Číně a na celém světě ztratilo zásadového bojovníka, který zasvětil svůj život nenásilné a důsledné obhajobě a prosazování lidských práv a který byl uvězněn za to, že stál za svým přesvědčením," uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.

Zároveň vyzval Peking, aby disidentově ženě nebránil ve svobodě pohybu včetně vycestování. Stejný požadavek vznesl také americký ministr zahraničí Rex Tillerson, německý šéfdiplomat Sigmar Gabriel a jejich francouzský kolega Jean-Yves Le Drian. Liou Sia je od roku 2010, kdy její manžel dostal Nobelovu cenu za mír, v podstatě držena v domácím vězení a trpí depresí.

Německá kancléřka Angela Merkelová označila Lioua za statečného bojovníka za občanská práva a za svobodu projevu.

"Čína ukázala, jak brutální její společnost dokáže být," uvedl čínský disident a výtvarník Aj Wej-wej. Joshua Wong, tvář prodemokratických protestů v Hongkongu, sdělil, že jeho hnutí se pokusí pokračovat v Liouově boji za demokracii v Číně.

Osobnost zesnulého čínského disidenta ocenil i český ministr kultury Daniel Herman. "Odchází v něm osobnost velké mravní čistoty. Ve svém boji za život ve svobodě se nenechal zlomit ani brutalitou totalitní moci, ani vážnými zdravotními problémy. Uchovám si jej v paměti mezi těmi, jejichž život svědčí o smyslu zápasu o dobro; byť by se tento zápas zdál marný a předem prohraný," uvádí se v Hermanově vyjádření.

Nejznámější čínský politický vězeň, který se inspiroval československou Chartou 77, zemřel ve věku 61 let na selhání organismu. Trpěl rakovinou jater v konečném stadiu, kvůli které byl podmínečně propuštěn z vězení do ošetření v nemocnici ve městě Šen-jang na severovýchodě Číny. Čínské úřady ale neumožnily jeho převoz k léčbě do zahraničí. Dva západní lékaři přitom o víkendu uvedli, že Liou do ciziny transportován být může.

Liou by poprvé uvězněn po prodemokratickém protestu na ústředním pekingském náměstí v roce 1989. Nobelovu cenu za mír dostal v roce 2010, kdy si už ve vězení odpykával svůj čtvrtý a poslední trest.