Sekularisté se snaží o právní puč v Turecku

Zemi na rozhraní Evropy a Asie opět čeká měsíc těžké politické krize. Turecký ústavní soud toto pondělí odsouhlasil návrh na slyšení ve věci zákazu AKP, vládnoucí a nejsilnější strany v zemi. Je to další akt letitého boje mezi sekulárním establishmentem a Stranou pro spravedlnost a rozvoj (AKP). Evropská Unie již před zákazem strany varovala.

Turecký ústavní soud se začal zabývat zákazem AKP čtrnáct dní poté, co státní návladní stranu obvinil, že se snaží změnit Turecko na zemi, která „náboženství bere jako odkaz". Prokurátor chce současně zakázat politickou činnost premiérovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi a prezidentovi Abdulláhu Gülovi.

Začíná tak další kolo vleklého boje mezi sekularisty, za kterými stojí armáda, a AKP. Vládnoucí strana je pro mnohé nepřijatelná už kvůli premiérovi, který se nikdy netajil svými sympatiemi k islámu.

AKP má na přípravu obhajoby měsíc. Tak dlouho potrvá ústavnímu soudu projednání návrhu prokurátora. Případ se však může táhnout značně déle, až šest měsíců. Mnozí se obávají, že strana se pod tlakem možného zákazu nebude moci soustředit na reformy nutné k posílení ekonomiky a stále diskutované demokracie v zemi.

Minulost a armáda promlouvá

K situaci se vyjádřila i Evropská unie, do které chce Turecko vstoupit. „Doufám, že ústavní soudci zváží dlouhodobý cíl Turecka vstoupit do EU a stát se funkční evropskou demokracií," říká komisař pro rozšíření Olli Rehn.

Zatím poslední snaha o zákaz AKP stojí na konci řady pokusů o usměrnění strany sekulárním směrem. Před čtyřmi lety selhaly dva pokusy o puč, a když se před rokem jednalo o prezidentovi, pohrozila vstupem do politiky armáda - jako už několikrát v minulosti.

AKP se dostala k moci v roce 2002 a minulé léto jí dalo znovu důvěru 47 procent obyvatel Turecka.

Vojsko funguje jako garant sekulárního Turecka již od založení republiky před více než osmdesáti lety. Po reformách v roce 2003 se však armáda začala dostávat pod větší kontrolu politiků. Do bezpečnostní rady, která vojáky kontroluje, mohou civilisté a její předseda už nemusí být voják. První civilista zasedl do čela rady hned v roce 2004.

Nyní systém funguje tak, že náčelníka generálního štábu jmenuje prezident a premiér dosazuje civilní osoby do bezpečnostní rady. AKP, která ovládá oba tyto posty, tak drží prst na tepu armády.

Foto: Reuters, Profimedia