Rodící se asijské hospodářské velmoci Čína a Indie získaly ve středu status stálého pozorovatele v Arktické radě, která koordinuje politiku v oblastech kolem severního pólu. Nenaplněna naopak zůstala zatím žádost Evropské unie, především kvůli jejím sporům s Kanadou.
Zájem o spolupráci s Arktickou radou ze strany zemí, které leží tisíce kilometrů od arktického regionu, svědčí o rostoucím významu Arktidy. Podle odhadů by se v této oblasti mohla nacházet až čtvrtina světových zásob ropy a plynu, které se díky tání arktického ledu stávají dostupnějšími. Tání také na severu otvírá nové námořní cesty.
Arktickou radu tvoří osm států - USA, Kanada, Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Rusko a Švédsko. Na středeční schůzce, jíž se v severošvédském městě Kiruna zúčastnili i ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov, získaly status pozorovatele Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Singapur a Itálie. Připojily se tak k šesti evropským zemím, které již pozorovateli jsou. Pozorovatelské země nemají rozhodovací práva, mohou se ale účastnit jednání Arktické rady a předkládat návrhy.
Mezi pozorovatele se chtěla dostat také Evropská unie. Proti jejímu přijetí se postavila především Kanada, ale i další arktické státy, které nesouhlasí s unijním zákazem dovozu tuleních produktů. Původní obyvatelstvo severských oblastí prohlašuje, že je na lovu tuleňů závislé.
Maximální zájem prosadit se v Arktidě má Čína, jejíž rychle se rozvíjející ekonomika si žádá množství energetických zdrojů. Arktida je ale podle expertů bohatá i na zlato, cín, olovo, nikl či měď.
Čína je v polárním regionu aktivní již nyní. Stala se jedním z největších důlních investorů v Grónsku a uzavřela dohodu o volném obchodu s Islandem.
Čínská lodní společnost plánuje letos uskutečnit první čínskou komerční plavbu zkratkou přes Severní ledový oceán do Spojených států a do Evropy. Využívat této trasy chtějí i další asijské země s významným loďařským průmyslem, aby ušetřily čas a peníze. Vzdálenost ze Šanghaje do Hamburku přes Severní ledový oceán je o 5185 kilometrů kratší než přes Suezský průplav.
Zájem vzdálených zemí o Arktidu ale vyvolává obavy u původního obyvatelstva oblasti, jejichž tradiční způsob života a kultura jsou předpokládaným přílivem ropných a důlních společností ohroženy. Organizace původních obyvatel vyjádřily znepokojení, že množství nových pozorovatelských zemí v Arktické radě by mohlo oslabit jejich hlasy.
V reakci na stále intenzivnější pátrání po nalezištích ropy a zemního plynu v Arktidě byla v Kiruně ve středu podepsána dohoda o reakci na možná ropná neštěstí v regionu.
