Nový čínský prezident Si Ťin-pching přijel na svou první zahraniční návštěvu. V Moskvě se setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Podle analytiků jde ze strany čínského vůdce o symbolický krok, který demonstruje stále větší vzájemnou závislost někdejších nepřátel. Jednání budou zřejmě dominovat hospodářská témata. Světové veřejnosti se také představila nová čínská zbraň: první dáma Pcheng Li-jüan.
Vůbec poprvé čínského hosta před branami Kremlu uvítala nová čestná stráž prezidentského pluku. Podle Putinovy kanceláře je to projev mimořádné úcty, kterou Rusko chová k mocnému asijskému sousedovi.
Nová první dáma Číny hned zaujala svou elegancí. Internetový aukční server Taobao okamžitě přispěchal s nabídkou obdobných jednoduchých černých zimních kabátů, jaký měla prezidentova žena na sobě, když v Moskvě vystoupila z letadla. Pcheng, která má armádní hodnost generála, je profesí zpěvačka a řadu let byla známější a oblíbenější než její manžel.
Putin už před návštěvou prohlásil, že chce "chytit čínský vítr do plachet ruské ekonomiky". S čínským prezidentem chce jednat o posílení vzájemného obchodu a ambiciózních plánech na společné využití přírodních zdrojů Sibiře. Stranou nezůstanou ani mezinárodní problémy, kromě krize v Sýrii a rostoucích vojenských ambicí Severní Koreje mají státníci projednat i kyperskou finanční krizi.
Formát rusko-čínské obchodní výměny byl v posledních dvou desetiletích poměrně stabilní. Rusko dodávalo Číně zbraně a energetické suroviny, Čína prodávala do Ruska obrovské objemy spotřebního zboží. Hodnota obchodní výměny se za posledních dvacet zvýšila čtrnáctinásobně, loni dosáhla rekordní úrovně 88,2 miliardy dolarů. Do roku 2015 má překročit hranici sta miliard.
Během návštěvy by měla být podepsána smlouva o zvýšení dodávek ruské ropy do Číny. Ruská státní firma Rosněfť dodává nyní Číně ročně 15 milionů tun ropy, objem by se podle ruských expertů mohl zvýšit až na 50 milionů. Ve hře je podle ruských médií i zvýšení dodávek ruského plynu.
Připravovaná dohoda o čínském financování ruského plynovodu do Číny zřejmě ještě podepsána nebude. Zato už před prezidentskou návštěvou byla uzavřena smlouva o společném využívání sibiřských uhelných zásob. Hodnota kontraktu je dvě miliardy dolarů.
Rusko očekává, že Čína se bude investičně podílet na hospodářském využití rozlehlé oblasti východní Sibiře, zejména na budování dopravní a telekomunikační infrastruktury. Čínské firmy by se rovněž mohly zapojit do průzkumu ropných a plynových nalezišť na ruském Dálném východě.
Podle ruských i zahraničních komentátorů je cesta čínského prezidenta součástí dlouhodobé velmocenské hry, které se kromě Ruska a Číny účastní i Spojené státy a Evropská unie.
"Si vydal cestou do Moskvy signál Spojeným státům a Evropě o rostoucím významu aliance Pekingu s Moskvou. Majitel největších zásob energetických surovin a jejich největší spotřebitel se chtějí představit jako geopolitická protiváha Spojených států, jejichž asijská strategie Peking znepokojuje," napsala agentura Reuters.
