Vláda mohla situaci v Arakanském státě zvládnout lépe, řekla barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Z Arakanského státu na západě Barmy uprchlo kvůli násilnostem barmské armády během posledního roku do sousedního Bangladéše na 700 tisíc příslušníků muslimské menšiny Rohingů.
"Podívám-li se zpět, situace se mohla zvládnout jinými způsoby lépe," uvedla Su Ťij v Hanoji na Světovém ekonomickém fóru. "Jsme ale přesvědčeni, že v zájmu dlouhodobé bezpečnosti a stability musíme být spravedliví ke všem stranám. Nemůžeme určit, koho bude právní řád chránit," dodala.
OSN operace barmské armády, které spustil útok rohingských povstalců na stanoviště policie v Arakanském státě loni v srpnu, označila za etnickou čistku.
"Zajímalo by mě, kolik lidí si skutečně přečetlo rozsudek, který nijak nesouvisel se svobodou slova, ale zakládal se na ochraně státního tajemství," reagovala Šu Ťij na dotaz o dvou reportérech agentury Reuters odsouzených minulý týden v Barmě k sedmi letům vězení. "Věříme v právní řád, mohou se odvolat a ukázat, proč byl rozsudek špatný," rozvedla barmská vůdkyně.
Osmadvacetiletý Ťjo Sou U a dvaatřicetiletý Wa Lone byli zadrženi loni 12. prosince na předměstí Rangúnu a minulý týden byli odsouzeni k sedmi letům vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Oba muži trvají na své nevině a tvrdí, že jim dokumenty podstrčila policie. Zadrženi byli poté, co se sešli se dvěma policisty, kteří působili v Arakanském státě.
Odsouzení novináři dokumentovali případ masakru v rohingské vesnici Indin. Sedm barmských vojáků bylo následně odsouzeno k šesti až deseti rokům vězení. Jde o jediný případ, kdy barmská armáda přiznala, že vojáci Rohingy zavraždili.
Barmská vláda nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice ohledně útlaku Rohingů. Převážně buddhistická Barma Rohingy neuznává jako etnikum. Považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva.
