Strach studentů
Slunečnice proti Číně. Přehlížené protesty na Tchaj-wanu

Letadlo, Krym, letadlo, Krym, letadlo... Zpravodajství ze světa v poslední době připomíná kolovrátek. Přesto se v jeho různých koutech dějí důležité věci. Například na Tchaj-wanu, kde studenti protestují proti nové obchodní dohodě s Čínskou lidovou republikou.

O událostech se mluví jako o protestech "slunečnicového hnutí", podle rostliny, kterou si studenti vybrali za svůj symbol. Někteří demonstrace považují za asijskou obdobu hnutí Occupy. Objevuje se také označení "hnutí 18. března", podle dne, kdy se vydali pochodem k budově parlamentu a vlády. Ty nakonec obsadili.

V pondělí zpočátku klidný protest přerostl ve srážku s policií, při které bylo zraněno přes 150 demonstrantů a desítky jich byly zatčeny. Prezident Ma Jing-ťiou pak přišel s nabídkou rozhovorů, ty však ztroskotaly a studenti na víkend plánují další masivní protesty, kterými chtějí vládu dostat pod ještě větší tlak.

Demonstranti tvrdí, že nová dohoda (anglicky Cross-strait Service Trade Agreement) s pevninskou Čínou dává Pekingu na ostrově příliš velký hospodářský vliv. Čínským firmám, které působí v oblasti služeb, by měla umožnit zřizovat pobočky či obchody na Tchaj-wanu a stejně tak tchajwanským společnostem otvírat pobočky v pevninské Číně. Kritici se obávají, že toto opatření připraví tisíce obyvatel Tchaj-wanu o práci a pomůže Číně prosadit svůj dlouhodobý cíl dostat Tchaj-wan plně pod svou kontrolu.

Studenti, kteří mají podporu svých učitelů a odborů, poukazují na to, že představitelé vládnoucí nacionalistické strany Kuomintang porušili slib, že podrobně přezkoumají jeden po druhém všechny body dohody. Žádají proto stažení dohody a omluvu od prezidenta Ma Jing-ťioua tchajwanskému lidu.

Ma Jing-ťiou byl zvolen prezidentem v roce 2008 a od té doby dochází mezi Tchaj-wanem a ČLR k patrnému zlepšení vztahů. Jeho cílem je právě podpora vzájemného obchodu a turistiky. V lednu 2012 byl znovuzvolen, nyní ale bojuje s klesající popularitou.

Tchaj-wan se od zbytku Číny oddělil po konci občanské války v roce 1949, když sem nacionalisté v čele s Čankajškem prchli před komunisty. Od té doby ČLR považuje Tchaj-wan (oficiálně Čínskou republiku) za svou integrální součást. Tchaj-wan si naopak dělá nárok na její (a další) území. Postupem času se ale ekonomicky ocitá stále více ve spárech Pekingu.