Z Thajska do USA
Soud uvolnil cestu k vydání "obchodníka se smrtí"

Spojené státy triumfují v soudní tahanici o údajného obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Thajský soud dnes odmítl několik bodů obžaloby vznesených proti Rusovi - kvůli nedostatku důkazů. Butovu vydání do USA tak už nestojí téměř nic v cestě.

Podle informací thajského tisku soud v Bangkoku odmítl obvinění z praní špinavých peněz a podvodů, které proti ruskému obchodníkovi se zbraněmi Viktoru Butovi vznesly dodatečně Spojené státy. Muž, jemuž se přezdívá „obchodník se smrtí", je tak blíže vydání do Spojených států.

Dnešní rozhodnutí je překvapivé, neboť ještě včera dal soud najevo, že zmíněná obvinění připustí. Tím by se vydání bývalého důstojníka ruského vojenského letectva do USA opět odsunulo. But je vězněn v přísně střeženém zařízení Bang Kwang.

Dnešní rozhodnutí odmítnout obvinění vylučuje možnost, že by Butovi obhájci podali odvolání v rámci zdržovací taktiky, jejímž cílem je držet Buta v thajské vazbě a nakonec zabránit jeho vydání do USA. Je nicméně pravděpodobné, že se Rusovi advokáti odvolají proti nařízení k vydání na základě argumentu, že odvolací soud, který o něm v srpnu rozhodl, neměl pravomoc takové rozhodnutí učinit.

O vydání či nevydání Rusa může rozhodnout také exekutiva, v tomto případě premiér Abhisit Vejjajiva, uvádí deník Bangkok Post. Šéf thajské vlády však minulý týden sdělil médiím, že počká na rozhodnutí soudu.

Proti vydání svého občana do Spojených států se rozhořčeně staví Moskva a snaží se Buta dostat zpět do vlasti. Celá věc je podle Kremlu politicky motivovaná. Podle expertů jej využívala ruská rozvědka. 

Třiačtyřicetiletý But sedí v thajském vězení už půltřetího roku. Američtí vyšetřovatelé ho roku 2008 vylákali do Thajska pod záminkou nákupu zbraní pro kolumbijskou gerilu FARC. Poté byl But zatčen v luxusním hotelu. V USA je FARC řazena k teroristickým skupinám. But jí prý chtěl prodat 700 raket typu země-vzduch, tisíce pušek, kvalitní vrtulníky a letadla vybavená granátomety a raketami.

But je na černé listině Rady bezpečnosti OSN a podle Washingtonu dodával zbraně mimo jiné povstalcům v Angole, Kolumbii i Sieře Leone. Je také obviněn, že používal flotilu nákladních letadel pro dopravu zbraní do Afriky, Jižní Ameriky a na Blízký východ. Rus ovšem veškerá obvinění odmítá.

 
Mezi zákazníky Buta, jenž se údajně narodil u tádžického Dušanbe, vystupoval nejméně pod sedmi různými jmény a při svých obchodech využíval znalostí šesti jazyků, patřili prý i bývalý liberijský prezident Charles Taylor nebo libyjský vůdce Muammar Kaddáfí.

Butovy zbraně živily údajně konflikty v Afghánistánu, Angole, Kongu, Libérii, ve Rwandě, Sieře Leone či v Súdánu. Říká se, že často dodával zbraně oběma stranám zapojeným do občanských válek.

Ruský byznysmen byl údajně inspirací pro úspěšný hollywoodský film „Lord of War" (český titul Obchodník se smrtí) s Nicolasem Cagem v hlavní roli. But tvrdí, že obvinění proti němu jsou neopodstatněná. Podnikal prý legálně v letecké nákladní dopravě a do Bangkoku přicestoval dohodnout s thajskými obchodníky prodej letadel