Několik set tisíc stoupenců sekularizace v Turecku, podle některých zdrojů až milion, se v neděli sešlo v Istanbulu na masové demonstraci. Vyjadřovali tak protest proti proislámské vládě, která se v uplynulých dnech stala terčem kritiky kvůli tomu, že údajně toleruje aktivity radikálních islámských kruhů. Demonstrace se konala dva dny poté, co páteční první kolo voleb prezidenta v parlamentu vyostřilo napětí mezi stoupenci a odpůrci sekularizace.
"Turecko je sekulární a sekulární zůstane," skandovali demonstranti, kteří se do Istanbulu sjeli ze všech koutů země. Požadovali demisi vlády a jejího předsedu Recepa Tayyipa Erdogana nazvali vlastizrádcem.
Jde již o druhou velkou protivládní demonstraci v Turecku v poslední době. Před dvěma týdny se v Ankaře na podobném shromáždění sešlo na 300 tisíc lidí. Demonstrace jsou dokladem prohlubujícího se rozdělení turecké společnosti na sekulární a islamistický tábor.
Demonstrují i děti a důchodci
Místo, kde se shromáždění konalo, se proměnilo v moře červených tureckých vlajek. Děti mají rudé čelenky s nápisem "Následujeme tvé kroky", což je symbolický vzkaz zakladateli moderního tureckého státu Mustafovi Kemalovi Atatürkovi. "Tato vláda je nepřítelem Atatürka," nechal se slyšet 63letý státní úředník v důchodu. "Chtějí zavléci Turecko do temných časů," dodal.
Na demonstraci, kterou někteří místní analytici považují za největší v dějinách země, dorazilo podle policie na 300 tisíc lidí, podle místních médií až milion. Na bezpečnost dohlížejí kordony policie; pořádkové síly prováděly osobní kontroly. Žádné násilnosti nebyly hlášeny.
Spor o budoucího prezidenta
V pátek v prvním kole volby prezidenta v parlamentu neprošel vládní kandidát Abdullah Gül, který je v současnosti ministrem zahraničí. Ten oznámil, že svou kandidaturu ani po pátečním neúspěchu nehodlá stáhnout. "Proces volby prezidenta začal a bude pokračovat. Otázka stažení mé kandidatury nepřichází v úvahu," prohlásil Gül.
Volbu prezidenta poznamenalo právě napětí mezi stoupenci odluky církve a státu a poslanci podporujícími proislámský kabinet. Většina opozičních poslanců hlasování bojkotovala a požádala ústavní soud o přezkoumání jeho legálnosti.
Vysoké armádní kruhy následně upozornily vládu, že současný vývoj v zemi sledují se znepokojením, a naznačily, že by se do politiky mohly aktivněji zapojit. Vláda výroky armádních špiček důrazně odmítla a označila je za nepřípustné v demokratickém zřízení. Podobně reagoval i evropský komisař pro rozšíření Oli Rehn.
Foto: ČTK